25 let Dukovan! Kam s jaderným odpadem a o kolik zdraží elektřinu obnovitelné zdroje?

Před čtvrtstoletím byl spuštěn poslední blok nejproduktivnější české elektrárny. Kam jsme mezitím pokročili? Úřady hledají lokalitu, kde má tisíce let ležet pod zemí jaderný odpad. Zároveň připouštějí, že povinný příspěvek na obnovitelné zdroje energie vzroste příští rok až o polovinu!


19. 7. 2012

Autor

Československá a sovětská vláda se roku 1970 dohodly, že společně postaví jednu jadernou elektrárnu na Slovensku a druhou na jihozápadě Moravy. Pro Dukovany zpracovali naši tehdejší sovětští sousedé projektové podklady, o realizaci se postaraly podniky z Prahy, Brna, Plzně a Ostravy. Mezi 3. květnem 1985 a 19. červencem 1987 byly postupně zprovozněny čtyři jaderné bloky; z toho druhý a třetí během jediného roku 1986, což je celosvětově unikátní výkon. Co ještě je pro Dukovany charakteristické?

  • Více než 80 % techniky v jaderné elektrárně je tuzemské výroby.
  • Dukovany patří mezi pětinu nejlepších atomek na světě, jak vyplývá z analýzy Světového sdružení provozovatelů jaderných elektráren.
  • Výroba je tak mohutná, že by pokryla spotřebu všech tuzemských domácností a 20 % celkové tuzemské spotřeby elektřiny.
  • Dukovany vyrobily za rok 2011 asi o 3,4 % více energie než jaderná elektrárna Temelín, ačkoli mají instalovaný nižší výkon.
  • Od spuštění prvního reaktoru až doposud vyrobily Dukovany nejvíce elektřiny ze všech elektráren v republice: 350 miliard kWh (to by celé Praze při její dnešní spotřebě stačilo na 54 let).
  • Kdybychom stejné množství elektřiny vyrobili v tepelné elektrárně, spotřebované hnědé uhlí by mělo větší objem než vodní nádrž Želivka (Švihov). Přitom bychom vypustili do vzduchu podobný objem skleníkových plynů, jako 7 milionů motorových vozidel za celý rok.
  • Dukovany mají kromě elektřiny vyprodukovat také asi 1500 tun radioaktivního jaderného odpadu, který je nutné izolovat od okolního prostředí až desetitisíce let. Správa úložišť radioaktivních odpadů nyní hledá lokality, kde rizikový materiál zůstane v izolačních kontejnerech přibližně 500 metrů pod zemí.

Jaderný odpad, nebo povinná podpora obnovitelných zdrojů?

Životnost jaderné elektrárny v Dukovanech byla plánována na 30 let, do roku 2017, díky modernizaci ovšem může produkovat energii dvojnásobnou dobu. Operátor trhu s elektřinou v nejnovější prognostické studii odhaduje: „Do roku 2040 stávající elektrárny Dukovany a Temelín zůstanou v provozu v nezměněném rozsahu. Předpokládá se zprovoznění celkem tří nových jaderných bloků, a to v letech 2023 a 2025 v Temelíně a v roce 2032 v Dukovanech.“

Je levnější energie z jádra, anebo z větru a slunce? Český občan musí povinně odvádět na podporu obnovitelných zdrojů energie 419,22 Kč bez DPH za každou odebranou megawatthodinu elektřiny. Energetický regulační úřad (ERÚ) očekává, že příští rok stoupne příspěvek možná až nad 600 Kč. Stát totiž možná sníží podporu obnovitelných zdrojů energie z 11,7 na přibližně 9,5 miliardy Kč, a výpadek by museli dorovnat odběratelé. ERÚ ostatně navrhuje změnit legislativu, a tyto povinné příspěvky na solární a větrné elektrárny zcela zrušit.

Kolik zaplatí česká domácnost za obnovitelné zdroje?
Spotřeba elektřiny 4 MWh/rok 20 MWh/rok
Rok 2012 2 012 Kč 10 061 Kč
Rok 2013
při maximálním
předpokládaném
navýšení
2 880 Kč 14 400 Kč
Nárůst 868 Kč 4339 Kč

Pozn.: Energetický regulační úřad očekává, že stát příští rok sníží příspěvek na solární a větrné elektrárny. Výpadek by v tom případě museli dorovnat spotřebitelé. Cena na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterou povinně platíme za každou odebranou megawatthodinu, by tak stoupla ze současných 419,22 Kč možná až nad 600 Kč bez DPH. Ceny v tabulce jsou včetně DPH.

Ekologické organizace oponují, že konečnou cenu za atomovou energii budou muset splácet další generace. „I za tisíc let bude jaderný odpad z atomových elektráren natolik radioaktivní, že bude moci kontaminovat životní prostředí,“ uvedl Karel Polanecký za Hnutí Duha. „Vyhořelé palivo ve skutečnosti není odpadem, je to surovina pro další použití v reaktorech 4. generace, ke kterým je poměrně blízko,“ řekl naopak Václav Hanus z České nukleární společnosti. 

Kdo chce sousedit s vyhořelým jaderným palivem?
  • Vyhořelé jaderné palivo nebo jiné vysokoaktivní odpady je třeba izolovat od životního prostředí po dobu nesrovnatelně delší, než umožňuje izolace v povrchových úložištích, řádově desetitisíce let,“ uvádí Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRO).
  • Hlubinné úložiště má být zprovozněno rokem 2065. SÚRO vytipovala 7 lokalit, které jsou vhodné geologicky, důležitý je ale taky většinový postoj místního obyvatelstva. Úložiště by v současnosti nevadilo většině lidí ve vhodných lokalitách: Kraví Hora, Horka u Budišova (obě Vysočina) a Čihadlo (jižní Čechy). Místní obce mají přislíbeno několikamilionové odškodné.

Diskuse: Zastánci jádra versus ekologové

„Dukovany vyrábějí méně elektřiny, než kolik ČEZ každoročně vyváží za hranice. Atomové reaktory tudíž neušetřily žádné uhlí,“ tvrdí Polanecký z Hnutí Duha. Elektřina je normální průmyslová komodita. Česká republika produkuje více elektřiny, než sama potřebuje, aby ji následně mohla výhodně prodávat do zahraničí. Podobně jsou pro export vyráběny automobily, což nikomu nevadí,“ oponuje Zdeněk Kříž z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.

Hnutí Duha si ale stěžuje na energetickou neefektivnost: „Česká republika na jednu vyrobenou korunu hrubého domácího produktu spotřebuje páté největší množství energie ze všech států Evropské unie. Proto jsme zbytečně závislí na uhelných či uranových dolech a na dovozu ruské ropy i plynu.“ Člen Nezávislé energetické komise („Pačesovy komise“) Vladimír Wagner věří, že docházející uhlí mohou nahradit nejlépe jaderné nebo plynové elektrárny, přičemž ale plyn bychom museli dovážet. „Česká republika má velmi omezené možnosti využití větrné a solární energie. To je dáno geografickými podmínkami, i v jižní Evropě by fotovoltaika nebyla cenově konkurenceschopná bez vysokých dotací,“ řekl nám Wagner.

Stát má podle Hnutí Duha „nastartovat chytré inovace, které pomohou, aby ekonomika vyráběla více – a zajišťovala lepší životní standard – s menší spotřebou energie.“ Václav Hanus z České nukleární společnosti ale považuje větrné a sluneční elektrárny za málo efektivní. „Dostat z nich stálý, potřebný výkon jako z uhlí, ropy, plynu, či jádra by znamenalo použít obrovské plochy. Výroba a provoz větrníků a solárních panelů navíc znamená pro životní prostředí mnohem větší zátěž než u jádra. Některé spotřebují víc energie, než kolik vyrobí,“ uvedl Hanus.

„Nikdo nemůže vyloučit, že v elektrárně dojde k havárii. Škody na životech jsou ale mnohem méně pravděpodobné, než třeba při automobilové či letecké dopravě. Uvědomme si, že loni ve Fukušimě zemřelo mnoho lidí kvůli tsunami, ale nikdo nezahynul kvůli havárii tamní atomové elektrárny,“ řekl Zdeněk Kříž. O komentář jsme požádali rovněž organizaci GreenpeaceČeskou fotovoltaickou asociaci, do uzávěrky článku ale neodpověděly. V případě, že vyjádření zašlou, připojíme je k diskusi.

Dvouhodinová exkurze je zdarma
„Shlédnete filmy o energii, prohlédnete si modely celé elektrárny i některých zařízení,“ zve společnost ČEZ na dvouhodinovou bezplatnou exkurzi. Návštěvu v Dukovanech si dopředu domluvte.

  • Skupina do 10 jedinců nechť se o volných termínech informuje na čísle 561 105 519.
  • Pro větší než desetičlenné skupiny je připraven internetový rezervační systém ZDE.
Štítky:, ,