Cena vody 2015: Někde dokonce klesá!

Zlevňování začíná být normální. Ale průměrná cena vody povyroste i v roce 2015.


25. 2. 2015

Autor

Zimní období opouští českomoravskou krajinu jenom pomalu, a pod únorovým sluncem se příliš nezpotíme. Ale stejně se musíme občas umýt, samozřejmě potřebujeme pít a občas také vařit. Přitom letošní cena vody zůstává pro některé obyvatele České republiky stále ještě tajemstvím!

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky (SOVAK ČR) zatím ve svém přehledu nezveřejnilo, jaké vodné a stočné po roce 2015 naúčtují společnosti VHOS (v Moravské Třebové), VS Benešov, VaK Žamberk nebo Vodovody (v Litomyšli)! V den vydání článku není cena vody 2015 dohledatelná ani na internetových stránkách jmenovaných subjektů.

Dodavatelé elektřiny a plynu musejí zdražení oznamovat 30 dnů předem. Některé vodárenské společnosti mívají pořádné zpoždění.

Stát dlouhodobě řeší, jestli a případně jak změní regulaci vodárenství. Životně důležité odvětví zatím kontroluje několik ministerstev (zemědělství, financí, životního prostředí, zdravotnictví, pro místní rozvoj, zasahovat mohou i některé další rezorty), ale podle alternativního návrhu může všechny klíčové kompetence získat Energetický regulační úřad (ERÚ). Co myslíte, byla by potom cena vody zveřejňovaná dříve, než s několikaměsíčním zpožděním?

Zmíněný úřad již reguluje elektrárenství, plynárenství a teplárenství, přičemž posledně jmenované odvětví mívá ještě delší prodlevu. Konečné ceny letošního tepla ERÚ oznámí pravděpodobně ve druhé polovině příštího roku!

Cena vody v roce 2015 předbíhá inflaci

Zlevňuje elektřina, benzín i potraviny. Tuzemská, vlastně celoevropská ekonomika je na hraně deflace: Zlevňování začíná být normální. Spotřebitelské ceny v České republice vloni povyrostly jenom nepatrně: Inflace činila 0,4 %. Ovšem životodárná tekutina kapající z kuchyňských a koupelnových kohoutků zdražuje svižněji.

Průměrná cena vody meziročně nabírá další 2,5 %. Tento trend je zřejmě nevyhnutelný, protože vodárenské společnosti musejí investovat do lepších čističek, abychom nepili zbytky „svých“ saponátů, kosmetiky nebo léků. Navíc kvůli klimatickým změnám nejsou tolik jako dříve doplňované podzemní zásoby vody, a prokazatelně hrozí velká sucha.

Průměrná cena vody v roce 2015 vč. DPH:

vodné = 42,14 Kč
stočné = 38,9 Kč
cena m3 = 81,04 Kč
zdražení = 2,47 %

Cena vody 2015 klesá jenom výjimečně a nepatrně: v Klatovech nebo Českém Krumlově. Je také několik lokalit, kde zůstane součet vodného a stočného stejný: například v Českých Budějovicích, Pardubicích, Jihlavě, nebo části Plzně.

Výdaje domácnosti lze pořádně snížit využitím dešťové vody, která postačuje na splachování toalety a praní. Spotřeba, a tím pádem také vyúčtování potom klesá až o polovinu. Systémy na dešťovou vodu – alternativy a jejich pořizovací náklady ovšem zasluhují speciální článek.

CENA VODY v roce 2015: vodné + stočné + někdy také paušální poplatek za vodoměr + DPH
Oblast Vodárenská společnost Provozovatel Kč/m3 Zdražení (%)
Krnov Krnovské vodovody a kanalizace, s.r.o. Krnovské VaK 41,89 2,89
Klatovy a další obce VODOSPOL s.r.o. Veolia 56,85 -1,04
Klatovy a další obce Šumavské vodovody a kanalizace, a.s. Šumavské VaK 61,41 0,60
Česká Třebová Orlická vodohospodářská společnost Česká Třebová, s.r.o. Orlická VS 61,64 5,10
Vysoké Mýto Vodovody a kanalizace Vysoké Mýto, s.r.o. VaK Vysoké Mýto 67,75 3,04
Havlíčkův Brod Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod, a.s. VaK Havlíčkův Brod 68,32 0,00
Trutnov Vodovody a kanalizace Trutnov, a.s. VaK Trutnov 69,61 9,30
Jindřichův Hradec ČEVAK, a.s. Energie AG Bohemia 71,71 0,00
Kroměříž Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. Vak Kroměříž 71,88 3,25
Náchod Vodovody a kanalizace Náchod, a.s. VaK Náchod 72,38 1,94
Karlovy Vary Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. Suez/Ondeo 72,55 0,00
Svitavy Vodárenská Svitavy, s.r.o. Vodárenská Svitavy 72,65 4,72
Dvůr Králové n. L. Městské vodovody a kanalizace Dvůr Králové n. L., s.r.o. * Městské VaK 72,74 0,00
Přerov Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. VaK Přerov 73,00 1,39
Uherské Hradiště Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. Slovácké VaK 73,14 1,40
Hodonín Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Vak Hodonín 73,94 5,2
Brno Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Suez/Ondeo 74,46 2,00
Ostrava Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Suez/Ondeo 74,64 1,10
Příbram 1.SčV, a.s. Veolia 75,37 0,00
Moravskoslezský kraj Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. Aqualia 76,22 4,28
Písek ČEVAK, a.s. Energie AG Bohemia 76,72 0,79
Rakovník RAVOS, s.r.o. Veolia 76,89 2,68
Vsetín Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s. VaK Vsetín 77,17 1,98
Český Krumlov ČEVAK, a.s. Energie AG Bohemia 77,55 -0,02
Praha Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Veolia 77,65 2,39
Šumperk Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. Suez/Ondeo 78,8 0,00
České Budějovice ČEVAK, a.s. Energie AG Bohemia 79,22 -0,4
Pardubice Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. VaK Pardubice 80,00 0,00
Nymburk Vodovody a kanalizace Nymburk, a.s. VaK Nymburk 80,68 1,00
Prachatice ČEVAK, a.s. Energie AG Bohemia 80,79 0,71
Rychnov nad Kněžnou AQUA SERVIS, a.s. Energie AG Bohemia 81,00 1,40
Prostějovsko Moravská vodárenská, a.s. Veolia 81,85 4,80
Olomoucko Moravská vodárenská, a.s. Veolia 82,28 2,50
Znojmo Vodárenská akciová společnost, a.s. Vodárenská AS 83,34 3,50
Cheb CHEVAK Cheb, a.s. Gelsenwasser AG * 83,38 5,07
Vyškov Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. VaK Vyškov 84,18 5,65
Kutná Hora Vodohospodářská společnost Vrchlice-Maleč, a.s. VS Vrchlice-Maleč 84,59 4,55
Třebíč Vodárenská akciová společnost, a.s. Vodárenská AS 85,73 2,30
Břeclav Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. VaK Břeclav 86,02 4,00
Zlínsko Moravská vodárenská, a.s. Veolia 86,12 0,50
Mladá Boleslav Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s. Vak Mladá Boleslav 86,83 7,96
Jihlava Vodárenská akciová společnost, a.s. Vodárenská AS 87,71 0,00
Strakonice Technické služby Strakonice, s.r.o. TS Strakonice 87,78 6,90
Plzeň – město VODÁRNA PLZEŇ, a.s. Veolia 89,40 0,00
Chrudim Vodárenská společnost Chrudim, a.s. Energie AG Bohemia 89,55 1,83
Žďár nad Sázavou Vodárenská akciová společnost, a.s. Vodárenská AS 89,90 1,70
Blansko, Boskovice Vodárenská akciová společnost, a.s. Vodárenská AS 90,77 0,90
Beroun Vodovody a kanalizace Beroun, a.s. Energie AG Bohemia 90,85 2,63
Kladno, Mělník, Slaný Vodárny Kladno – Mělník a.s., VSOSO SVAS (Veolia) 92,92 15,00
Rokycany Vodohospodářská společnost Sokolov, s.r.o. Veolia 93,43 0,00
Severní Čechy Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Veolia 96,03 3,90
Turnov Vodohospodářské sdružení Turnov Veolia 97,85 1,95
Plzeň – Sever Vodárenská a kanalizační, a.s. VaK 98,97 7,96
Hradec Králové Královehradecká provozní, a.s. Veolia 107,89 2,95
Tábor ČEVAK, a.s. – VS Tábor Energie AG Bohemia 111,04 1,08
Sokolovsko Vodohospodářská společnost Sokolov, s.r.o. Veolia 121 -0,3

Pozn.: Do srovnání jsme nezahrnuli obce, které mají méně než 10 tisíc obyvatel a samostatné vodohospodářství. Každá v tabulce uvedená cena vody 2015 zahrnuje všechny složky, včetně DPH. Zdroj dat: SOVAK ČR (doplněno o chybějící údaje – například zdražení v Hradci Králové a Berouně, a opravena chyba v šumperské ceně vody) a VaK Vysoké Mýto. Pro červeně zvýrazněné společnosti spočítal SOVAK ČR průměrnou cenu m3 vody jenom z vodného a stočného, ačkoli účtují také paušální poplatek za vodoměr, který jsme museli zohlednit sami. Použili jsme přitom modelový příklad 4členné domácnosti v rodinném domě, která má průměrnou krajskou spotřebu a vodoměr s průtokem 2,5 m3 za hodinu. Zkrátili jsme oficiální názvy následujících společností: Městské vodovody a kanalizace Dvůr Králové nad Labem, s.r.o. a Gelsenwasser AG Gelsenkirchen.

Redakční archiv:
Cena vody 2014
Cena vody 2013
Cena vody 2012
Cena vody 2011
Cena vody 2010

25. března byla opravena vodárenská společnost v Kladně, Mělníku a Slaném.

Štítky:, ,

  • kefeus

    Když český stát prodá základní lidskou potřebu VODU zahraničním společnostem a přitom se musí starat o kanalizace, rozvody vody či čističky odpadních vod, tak to už je vrchol výsměchů občanům od úředníků obcí, až po ministerstvo! V této zemi se nic dobrého nepovedlo! Kdyby se to povedlo, tak se máme všichni jak prasata v žitě. Ale bohužel. Pouze zkorumpované prasata tady chrochtají blahem a občanům se smějou do ksichtu!

    • Petr Woff

      Zmínil jste hned několik mýtů, které kolují mezi prchlivými lidmi.
      1/ Stát neprodal vodu zahraničním společnostem. Pouze některé samosprávy (třeba Praha, Brno, nebo Ostrava) – tedy jejich občané prostřednictvím svých zastupitelů – svěřily svoje vodárenství nadnárodním společnostem. Mnoho jiných samospráv založilo vlastní akciovky, vlastněné často svazkem obcí, které plní tutéž úlohu.
      2/ Vodárenské společnosti se samozřejmě musejí starat taky o kanalizace, rozvody nebo čističky. Rozdělení vodovodů a kanalizací mezi odlišné provozovatele je velmi výjimečné.
      3/ Voda z centrálních rozvodů je stále velmi levná, vzhledem k tomu, co vypouštíme do odpadu za chemikálie, zatímco bukolický obraz spokojených prasat v žitě není reálný, a možná nebyl reálný ani nikdy dříve – doporučuju vám navštívit některý zvířecí velkochov.
      4/ Je škoda, že urážíte miliony lidí, kteří v ČR odvádějí poctivou, důstojně odměňovanou práci. Leccos se povedlo a leccos se daří.

      • eques

        Jak Vaše vyjádření koresponduje např. s následujícími informacemi?

        MF Dnes v roce 2013 uvedla:
        „Rekordmanem ve výši zisku jsou za rok 2011 Severomoravské vodovody a kanalizace, u kterých zisk v poměru k celkovým nákladům přesáhl v minulých letech i hranici čtyřiceti procent. Výsledky za rok 2012 budou k dispozici až v létě 2013.“

        Z vyjádření společnosti SmVaK, zaslané po vydání článku:

        „SmVaK opakovaně prokázal, že jeho zisk se netvoří výlučně cenovou politikou, ale plyne současně z vysoké efektivity. Zároveň je velmi podstatné, že společnost je výjimkou z pravidla mezi vodárenskými firmami v ČR, neboť je historicky také vlastníkem všech kanalizací, vodovodních sítí a ČOV…
        Texty z včerejšího tisku se těmito zásadními okolnostmi vůbec nezabývají a navíc srovnávají SmVaK – vlastníka infrastruktury – s vodárenskými společnostmi, které nemají potřebu investovat do obnovy a rozvoje sítí, protože infrastrukturu nevlastní a investice tedy zajišťují majitelé – v drtivé většině případů obce a města, případně s menšími vodárenskými společnostmi, které jsou v majetku měst a obcí…“

        Některé zdroje uvádí, že v domácích rukou zůstalo cca 30 % oboru.

        Ke zpochybnění tvrzení o nízkých cenách stačí nahlédnout do srovnání cen např. na adresách:
        http://www.vodarenstvi.cz/clanky/srovnani-cen-vody-v-evrope
        http://www.vodarenstvi.cz/clanky/ceny-vody-napric-zemekouli

        Průměrná cena vody 2015 v ČR (včetně stočného) se uvádí v rozmezí 80 – 85 Kč/m3, v některých oblastech a městech přes 100 Kč/m3. Při několikanásobně nižších mzdách v ČR (náklady), si myslím, že již nelze považovat cenu vody v ČR za nízkou.
        .

        • Petr Woff

          Dobrý den a díky za zapojení do potřebné diskuse, kterou jsem se snažil otevřít svým předchozím, záměrně trošku „kousavým“ příspěvkem.

          – Pokud jde o zisk vodárenských společností: Kupoval byste raději kubík vody za průměrnou cenu 81 Kč s vědomím, že provozovatel má nulový zisk, anebo kubík vody za severomoravskou cenu 76 Kč s vědomím, že provozovatel má významný zisk? Jinými slovy: Pokud Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava poskytují svým zákazníkům vzhledem k republikovému průměru poměrně levnou vodu, a ještě si dokážou samy vydělat, co je z čistě účetního hlediska špatně? Já chápu, co může lidem vadit, z pohledu levicově smýšlejícího člověka, který by raději ponechal podobnou infrastrukturu ve vlastnictví samospráv. Ale nechápu, co Vám v tomto případě vadí, pokud jde prioritu levné vody. SmVaK jsou levnější, než leckteré společnosti, které jsou majetkem místních obcí (třeba na Vyškovsku, kde je cena 84 Kč).

          – Pokud jde o podíl vodárenství, které „zůstalo v domácích rukách“: Jistě, leccos bylo prodáno nebo pronajmuto zahraničním investorům. Ale toto rozhodnutí vzešlo z demokratických voleb v samosprávách, a když tak místní zastupitelé činili, občané většinou nic nenamítali. Rozumíte, s čím polemizuju? Nemůžeme se na nikoho vymlouvat, ani na stát, kterým jsme koneckonců všichni a který v této oblasti ponechává obcím významné pravomoci. Je to naše vlastní odpovědnost, jsou to důsledky naší vlastní aktivity, nebo pasivity. Jak píše Transparency International:
          „Společnost SmVaK byla od roku 1992 do roku 1999 ucelenou obchodní společností vlastnící a provozující vodárenskou infrastrukturu téměř po celém Moravskoslezském kraji. Města a obce měly ve společnosti dominantní postavení s cca 90 % vlastnickým podílem. (…) Během roku 1999 odstartovala některá větší města neuvážený prodej akcií a vyvolala nekontrolovatelnou lavinu prodejů bez výběrových řízení a bez znaleckého ocenění. Tím ztratily města a obce ve společnosti nejprve blokační a následně i majoritní podíl.“ http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6400526

          – Pokud jde o investice do infrastruktury: Věnujme poznost tomu, jak vlastně funguje „provozní model“ ve vodárenství. Ve zkratce, obce pronajímají infrastrukturu soukromníkovi, který ji musí udržovat funkční, navíc platit nájem, a tak se podílet na investicích do infrastruktury.
          http://www.enviweb.cz/clanek/voda/48536/provozni-model-sance-pro-ceske-vodarenstvi
          http://www.nase-voda.cz/myty-soukromem-kapitalu-ve-vodarenstvi/
          Například Praze opět patří i vodní zdroje.
          http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/prazska-voda-pristi-rok-zdrazi-o-inflaci-mesto-pod-sebe-prevzalo-jeji-nakup-1031395
          Ostatně schválně se podívejte na ceny Pražské eneretiky a Pražské plynárenské, které jsou taky většinově „v rukách Pražanů – občanů“.
          http://www.cenyenergie.cz/kalkulacka/

          – K tuzemským cenám vody v mezinárodním srovnání: Netuším, zda víte, že odkazujete na web patřící právě společnosti Severomoravske vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

          http://www.nic.cz/whois/?d=vodarenstvi.cz
          Ale to je vedlejší. Například první odkazovaný žebříček přece ukazuje, že pražská, brněnská nebo ostravská voda patří do levnější poloviny. Dražší je například v Košicích, Londýně, Paříži, Vídni, Berlíně atd. Promiňte, ale představa, že bychom měli mít levnější vodu, protože máme nižší platy, ignoruje fyzikální zákony, které jsou všude stejné bez ohledu na mzdy. Čerpání vody z ubývajících podzemních zásob, správa infrastruktury, čistění odpadní vody od saponátů, kosmetiky a léků (které používáme možná ještě méně „ekologické“ než Němci nebo Rakušané) je stejně nákladné jako jinde. Pokud byste chtěl nějak „spravedlivě“ přerozdělovat majetek, aby lidé v chudších zemích měli levnější náklady, určitě bychom nezačínali v ČR, ale například v Kambodži, kde nám lidé při 80hodinové týdenní pracovní době šijí oblečení a dostávají plat na úrovni našeho životního minima. http://kupnisila.cz/hm-vyroba/

          – Na závěr obecně: Víte, že přes velmi drahé investice do čističek odpadních vod zůstává ve vodě jisté množství našich saponátů, kosmetiky a léků, což může mít negativní vliv například na klesající plodnost mužů a žen?
          http://www.veda.muni.cz/tema/3227-ani-cista-voda-neni-tak-uplne-cista#.VPRLgC4676M
          Považujete přesto 30 Kč za příliš vysokou cenu, když právě tolik zaplatí denně 4členná rodina za množství vody, která jí vystačí k pití, úklidu, praní, koupání, vaření a splachování toalety?

          • eques

            Myslím, že trochu uhýbáte, že jste dobře pochopil, že SMVaK jsem neuváděl kvůli zisku nebo kvůli jejich kritice, ale kvůli Vašemu tvrzení, že pouze některé samosprávy svěřily svoje vodárenství nadnárodním společnostem, a že se tyto musí starat o kanalizace, rozvody či čističky. Přesvědčivěji, než citováním ve věci přímo zainteresovaných SMVaK bych takové tvrzení nedokázal zpochybnit.

            Naopak velmi kvituji, že citujete Transparency International, což beru jako signál, že věci posuzujete sice pravicově, ale snad nikoliv dogmaticky, na rozdíl od jiných, kteří jen Marxe a Engelse nahradili Smithem a Hayekem, přičemž bolševická manýra zůstala, totiž ve smyslu konečně máme jedinečnou teorii, co bude platit na věčné časy (á merkantilismus, chozraščot atd.), veškeré ostatní názory jsou chybné a kdo nejde s námi, jde proti nám.

            Přesvědčil jsem se, že existují jak levicové tak pravicové bludy, levicové či pravicové ekonomické „zločiny“, zvláště při dogmatickém přístupu (šedivá je teorie, zelený strom života).

            Věřím, že jste si i vědom, že pravicoví „guru“ dokázali rozlišovat „komodity“, u kterých upozorňovali na nevhodnost uplatňování pouze tržních principů. Troufám si říct, že u vody je to s konkurencí poněkud problematičtější, než u klasických tržních komodit.

            Nakolik má Kefeus pravdu, těžko říct. Něco určitě bylo pod tlakem příslibů různých pozitiv pro obce ze strany „šíbrů“, kteří byli odborně na výši vs lidé tehdy bez zkušenosti a rozhledu. Něco patrně pod tlakem pozitiv pro konkrétní jedince. Kdo to dnes dokáže rozlišit? Co jste vystihl je, že si nejsem tak jist, zda bylo v každém případě výhodnější zahraniční směrování (do rozvoje mohly jít každoročně prostředky v úrovni současných miliardových dividend a dotace z EÚ). Na druhou stranu nelze pominout tehdejší obecný nedostatek kapitálu.

            Obdobně to trochu posouváte u ceny, kde je dneska u nás voda za 30 Kč/m3? V té druhé statistice je Praha na úrovni Londýna. Co jsem chtěl říct, a to na číslech z roku 2010 resp. 2011, bylo pouze to, že vedle drahých a levných existují i ceny cca běžné, průměrné, a že ČR už v roce 2010-1této úrovně dosáhla. Bráno mediánem, pak na stupnici v pořadí od 1 (0-33 /laciné) do 100 (66-100 / drahé) byla zhruba na úrovni 40 (cca běžné).

            Z hlediska předchozího cenového trendu si pak dovoluji předpokládat, že až budou k dispozici data za rok 2015, tak se ukáže, že jsme cenově minimálně nad průměrem (viz růst z 56 Kč/m3 na 80-85 Kč/m3).

            S těmi mzdami to bylo míněno jen v tom směru, že pokud např. srovnáváte s Londýnem, pak lze považovat za diskutabilní českou „láci“, když při tak výrazně odlišné mzdové úrovni dostáváte podobnou cenu.

            K ostatnímu se nevyjadřuji, neb mi některé názory tak trochu podsouváte (přerozdělování atp.☺).

          • Petr Woff

            Díky za férové protiargumenty. Myslím, že podobně jako jsem vloni srovnal ceny vodárenských regionů podle toho, jestli jsou provozované místními společnostmi, nebo zahraničními korporacemi http://www.cenyenergie.cz/cena-vody-2014/, bude dobré blíže prozkoumat právě vlastnické vztahy a strukturu „provozních modelů“, ve kterých skutečně bývá většinou jediný provozovatel celé infrastruktury. Jinak se, myslím, ve vnímání faktů vlastně nerozcházíme, spíše je jinak interpretujeme. Jádrem mého prvního diskusního příspěvku byl osobní názor, že nemá smysl nadávat na stát nebo zahraniční firmy, ale naopak má smysl více se angažovat ve svých regionálních samosprávách, protože právě ty jsou ve vodárenství klíčové. Zjednodušeně řečeno: Nejlepším adresátem podnětů zde není premiér republiky nebo zahraniční kapitalista, ale zastupitel místní obce. Zajímavé například je, že taková „zahraniční korporace“ Energie AG Bohemia, provozující několik sítí v jižních, východních a středních Čechách, je vlastněná spolkovou zemí Horní Rakousko.

          • eques

            S tím, co uvádíte, nelze než souhlasit, jinými slovy, po bitvě každý generál. Avšak je to nejen na volených zastupitelích, ale i na kontrole občanskou společností, jak několikrát snad naznačujete v předchozích textech. Tato občanská angažovanost je ale, bohužel, po 40 letech devastace, stále ještě větší měrou na ARO(u)☺. K lepšímu nepřispívá ani fakt, že jeden nejmenovaný vlivný profesor, ve shodě s Marxem, považuje takovou kontrolu za nadbytečnou, ba škodlivou, stačí volby.

            S tou rakouskou společností, to je hodně zajímavě, taková možnost již odpovídala úrovni premiéra či hejtmana. Mám a měl jsem vždy názor, že (strategické) sítě, nerostné bohatství a hazard, na rozdíl od konkurenčně „bohatých“ výrobních a obdobných oborů, se neměly privatizovat, a pokud ano, tak až v nějaké „šestnácté vlně“, až by bylo možné říct s výrazně větší mírou odpovědností, že opravdu vím, co činím.

            Zajímavá je i Vaše analýza cen podle provozovatele. Vyplývá z toho, že lze obtížně dělat srovnání a vážně míněné závěry v krátkodobém horizontu. Každá oblast má jiné problémy, nachází se v jiné fázi, řeší či neřeší „budoucnost“, mohou se zatím skrývat i nějaké formy podpory (viz Venezuela za 3 kačky, či elektřina v ČR částečně hrazená ze SR). Něco podobného lze vidět i u USA, kde jsou cenové rozdíly mezi jednotlivými městy, oblastmi, až neuvěřitelně rozdílné, v rozmezí 15-95 Kč/m3.

            Nevím, z jak velkého vzorku společností a nakolik spolehlivě je podložené průměrné 35% nájemné z celkové ceny vody? Jinde jsem četl cosi o schválení 90 mil. Kč zisku pro vodárenský koncern při 5 mil. Kč zisku obce, byť to bylo uváděno co odstrašující případ zralý na Bradáčovou…

            Závěrem stejně zůstávají 2 pohledy, 2 cesty bez jednoznačného výroku. Při ponechání věci doma, lze údajně díky ušetřeným dividendám docílit až o 30 % nižší ceny (vzorem má být Francie). Otázkou bez odpovědi zůstane, jak by se při převažující domácí produkci chovala obecní politika, zda by v tomto vzorci byl dostatek vůle k „antisociálnímu“ zvyšování ceny vody pro získání dostatečných prostředků na investice s déledobější návratností. A navíc – kmotr je přizpůsobivý.

            Zde se celkem hodí pár veršíků od amerického básníka Roberta Frosta z básně cca „Cesta, kterou jsem se nedal“ (ta bývá v představách obvykle ta lepší)

            Dvě cesty loučily se v žlutém lese:
            nerad že nemohu po obou kráčet
            zároveň…

  • katul

    Zajímavá tabulka, ale jsou v ní chyby. U Kladna, Mělník jsou provozovatelem Středočeské vodárny, a.s. (cca třetinu akcií má Veolia + další 2 akciovky ze severních Čech). Vodárenskou společností jsou Vodárny Kladno-Mělník, a.s.
    K Petru Wolffovi – šlo o dost cílený útok společností typu Veolia (podporovaných např. Českou spořitelnou nebo MZe), které změnu prosadily. Voliči jsou v tom hodně nevině a politici – buď hloupostí nebo korupcí se tento super byznys podpořili. Osvícených bylo málo, informací v té době také …

    • Petr Woff

      Díky, částečně máte pravdu.
      Veolia má jako provozovatel většinu, a to dohromady něco málo přes 50 %.

      Středočeské vodárny, a.s. – akcionáři:
      Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. – 32 %
      Severočeská vodárenská společnost, a.s. – 34 %
      Veolia Voda, S.A. – 34 %
      http://www.svas.cz/o-spolecnosti/akcionari-a-statutarni-organy/

      Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. – akcionáři:
      VEOLIA VODA S.A. – 50,1% akcií
      Severočeská vodárenská společnost a.s.(SVS) – 49,1% akcií
      Ostatní – 0,8% akcií
      http://www.scvk.cz/o-spolecnosti/akcionari-a-statutarni-organy/

      Trošku matoucí je to, čemu výroční zpráva říká „projekt regionalizace zákaznických center společností skupiny Veolia Voda Česká republika“. V rámci tohoto programu začalo být například používáno regionální logo, což ale na podstatě věci nic nemění.
      http://www.svas.cz/res/archive/136/014842.pdf?seek=1421757039

      K „cílénému útoku“, „nedostatku informací“ a „nevinným voličům“: Chcete mi říct, že moc občanské společnosti se omezuje na volby? Podle Vás lidé netušili, že obchodní společnosti logicky sledují svůj zisk? Samosprávy byly k uzavírání smluv nějak donuceny? Nesouhlasím. I kdybych přijal tezi, že lidé v 90. letech nebyli připravení na dravý trh, znali přece klasickou marxistickou myšlenku, že jakožto (řekněme) „střední třída“ mají objektivní společné zájmy, zatímco (řekněme) „vyšší třída“ má zase svoje objektivní zájmy. „Osvícených“ bylo přece docela dost, existuje řada regionů, kde vodárenství provozují společnosti vlastněné pouze obcemi. Víte, co mi na podobných nářcích vadí? Mohou lehce sklouznout k volání po autoritativní vládě pevné ruky, která se o nás postará, poté co nám odejme zodpovědnost a svobodu.

  • pav.

    Vodníci jsou nenasytní.