Obnovitelné zdroje energie (OZE)

Obnovitelné zdroje energie jsou charakteristické tím, že mají schopnost částečné, anebo úplné obnovy. Patří mezi ně především sluneční, větrná, vodní energie a biomasa, dále bioplyn, skládkový a kalový plyn. Ve zvláštní kolonce bývá vedený taky biologicky rozložitelný komunální odpad (zkráceně BRKO). V některých lokalitách lze navíc využít mořský příliv a geotermální energii, která pochází z nitra Země. Definice podle českého zákona o životním prostředí je následující: „Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka.“

Pozn.: Hrubá spotřeba zahrnuje také výdaje na přečerpávání vodních elektráren a ztráty v sítích.

Na tuzemské výrobě elektřiny obnovitelné zdroje participují asi 13 %. Aktuálně využíváme především vodu, bioplyn a skládkový plyn, následuje slunce. Regionálně samozřejmě záleží na klimatu a geografii. Coby producent elektřiny vede Středočeský kraj ve vodě, Jihomoravský kraj na slunci a Ústecký kraj ve větru.

Celosvětově obnovitelné zdroje pokrývají kolem 16 % průmyslově vyrobené energie, což je vyšší podíl než v České republice. Nepropadejme však pocitu, že jsme technologicky zaostalí. Asi desetinu svojí spotřeby totiž získává lidstvo z biomasy, především pálením dřeva. Ale proberme obnovitelné zdroje energie popořádku.

Sluneční neboli solární energie

Velký potenciál má sluneční energie – asi jediný obnovitelný zdroj, který případně dokáže pokrýt veškerou současnou spotřebu lidstva. Prostředníky při výrobě elektřiny jsou solární kolektory a fotovoltaické články. Sluneční parky rozmístěné na zemědělské půdě vzbuzují kontroverze, příznivěji bývají přijímané malé elektrárny na střechách podniků, škol nebo rodinných domů. Solární energie některým domácnostem také ohřívá vodu.

Větrná a vodní energie

Větrníky rozmístěné do krajiny leckomu připadají elegantní, někomu naopak ošklivé. Každopádně větrné elektrárny umějí přeměňovat proudící vzduch na elektřinu. Vodní elektrárny logicky vyrábějí elektřinu z průhledné životadárné tekutiny. V tuzemsku leží většinou na umělých vodních nádržích, které také zmírňují povodňové vlny. Kritikům vadí, že úpravou toků narušujeme přirozené ekosystémy a upřednostňují menší obnovitelné zdroje energie.

Biomasa

Biomasa je hmota organického původu, kterou výrobci pro energetické účely buďto speciálně pěstují, anebo zpracovávají zbytkový materiál. Například lesníci poskytují dřevo a zemědělci zbytky plodin, které lze využít jako obnovitelný zdroj energie. Pokud jde o výrobu elektřiny, podíl biomasy zaostává za vodou plyny a sluncem. Nezapomeňme však, že lidé upouštějí od vytápění uhlím a 7 % domácností stále nebo opět vyhřívá svoje obydlí obnovitelným zdrojem energie, zvaným dřevo. Biomasa je navíc zdrojem paliva pro automobily, povinně přimíchávaná složka tvoří asi 5 %. Leckdo zpochybňuje dosavadní praxi, kdy rozhlehlé zemědělské plochy zabírá například řepka olejná, určená právě pro výrobu bionafty. Avšak vzhledem k tomu, že průměrný Evropan vyhodí ročně kolem 100 kilogramů potravin, nedostatkem obilovin, brambor ani dalších plodin evidentně netrpíme.

Obnovitelné zdroje energie v EU

Našemu svazku 28 států docházejí fosilní paliva, a proto musíme mít ambiciózní plány. Evropská unie si vytyčila, že do roku 2020 pokryjeme 20 % svojí energetické spotřeby obnovitelnými zdroji. Každému členovi je vyměřený individuální cíl, podle výchozích možností a geografických podmínek. Například Švédsko už překročilo svoji metu 49procentního podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě a také Česká republika již překonala svoji ambici 13 %. Nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem Evropské unie při výrobě elektřiny zůstává vodní energie, následuje vítr.