Cena silové energie klesá, přesto může elektřina v roce 2013 zdražit

Ekonomická recese sráží ceny elektrické energie na evropských burzách na několikaletá minima. České domácnosti to ale možná nepocítí, protože účet za elektřinu v příštím roce zvýší příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů energie.


25. 9. 2012

Autor

  • Cena elektřiny na burzách celý rok klesala.
  • Proč se to neodrazilo v ceně energie pro domácnosti?
  • A proč možná budeme za elektřinu platit v roce 2013 více?

V březnu minulého roku zasáhla vlna tsunami jadernou elektrárnu v japonské Fukušimě, následkem čehož se vyšplhala cena kontraktu na dodání elektřiny v roce 2013 na 58 eur za megawatthodinu. Dnes se na pražské energetické burze obchoduje tento kontrakt pouze za 48 eur. To překonává i hodnoty, za které se prodávala elektřina před fukušimským neštěstím. Cena na burze klesá již více než rok a tento trend bude nadále zřejmě i pokračovat. Energetický regulační úřad (ERÚ) předpokládá v příštím roce meziroční pokles cen silové energie o šest procent. Zlevňování na burze je způsobeno ekonomickou recesí, kdy firmy omezují svou výrobu a zároveň snižují poptávku po elektřině. Na našich účtech se ale pokles cen neprojeví okamžitě, protože dodavatelé zpravidla nakupují energii s ročním předstihem.   


 
Pozn.: Graf zachycuje vývoj burzovní ceny silové elektřiny, která bude dodána v roce 2013. Zdroj: Energetická burza Praha (PXE), redakčně upraveno

Regulovanou cenu proudu zvyšuje podpora obnovitelných zdrojů

Konečnou cenu, kterou zaplatí odběratel, určují náklady na silovou energii pouze z necelé poloviny. Zbylá část podléhá regulaci a stanovuje ji ERÚ podle zákona a údajů od provozovatelů. Přibližně 10 procent celkové ceny závisí na povinném příspěvku na obnovitelné zdroje energie (OZE). V rámci zelené politiky Evropské unie se Česká republika totiž zavázala, že do roku 2020 bude 13,5 procenta spotřeby elektrické energie pocházet ze solárních, vodních či větrných elektráren, bioplynových stanic nebo biomasy.

Vláda omezí státní výdaje a přesune zátěž na spotřebitele.

V letošním roce stála podpora ekologické energie odběratele i stát celkem 38 miliard Kč. Státní příspěvek dosáhnul 11,7 miliardy Kč. V příštím roce ovšem dojde ke snížení státní podpory zhruba o dvě miliardy, a zároveň velikost celkové podpory OZE nejspíš překoná 40 miliard (dostavba Temelína má stát asi 4krát až 7krát víc, nepočítáme-li náklady na izolaci vyhořelého jaderného paliva po dobu několika tisíciletí).  Konečnou výši příspěvku zveřejní ERÚ koncem listopadu. Dnes činí povinný příspěvek na obnovitelné zdroje placený domácnostmi 419 Kč bez DPH za jednu megawatthodinu (MWh), v příštím roce může podle odhadů stoupnout na 480 až 600 Kč/MWh (bude tedy 2krát až 3krát nižší než cena silové elektřiny). Co by nejdražší alternativa znamenala pro běžnou domácnost

Možný vývoj ceny elektřiny pro domácnosti
2012 2013
Spotřeba: 2 500 kWh
Cena za 1 MWh: 1 535 Kč
Příspěvek na OZE: 419 Kč
DPH: 20 %

Spotřeba: 2 500 kWh
Cena za 1 MWh: 1 443 Kč
Příspěvek na OZE: 600 Kč
DPH: 21 %

Celková cena včetně DPH: 13 875 Kč Celková cena včetně DPH: 14 259 Kč
Možné zdražení v roce 2013 včetně DPH: 384 Kč

Pozn.: Není-li uvedeno jinak, není zohledněna DPH. Do celkových cen jsou zahrnuty všechny poplatky za dodávku i distribuci elektřiny. Počítáme s roční spotřebou 2 500 kWh v sazbě D02d a distribuční oblasti společnosti ČEZ (většina republiky, vyjma Prahy, jižních Čech a jižní Moravy). Od téže společnosti jsme vybrali tarif Comfort D-Standard, velikost hlavního jističe je 3×25 A.

Modelový příklad jsme spočítali pro rodinu, která používá elektřinu na svícení, vaření a provoz běžných spotřebičů. Při zlevnění silové energie o 6 %, zvýšení příspěvku na obnovitelné zdroje o 43 % a nárůstu DPH o jeden procentní bod by celkový roční účet podražil o 2,77 %. „Ještě v červenci jsem si myslel, že by ceny mohly mírně poklesnout, ale vláda zřejmě sníží podporu obnovitelných zdrojů energie ze státního rozpočtu a přesune ji na spotřebitele. Takže nyní to vypadá, že cena pro konečné spotřebitele mírně vzroste v řádu jednotek procent,“ sdělil nám podobný závěr David Kučera, generální sekretář Energetické burzy Praha.

 

Další faktory: německý postoj k jádru a DPH

Po fukušimské havárii deklarovala německá vláda v čele s Angelou Merkelovou snahu postupně odstavit všech svých 17 jaderných elektráren do roku 2022. Po jednáních zástupců vlády a výrobců energií ovšem zatím ještě nebyl vytvořen plán, jak nahradit ztrátu výkonu energie, který nyní zabezpečuje nejméně deset elektráren. První pochybnosti o příliš rychlém skoncování s jádrem vyjádřil německý ministr životního prostředí Peter Altmaier, který uvedl, že přechod k obnovitelný zdrojům energie je vysoce nákladný, a proto bude muset být zbržděn.

Rovněž plánované zvýšení dvacetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod by se promítlo do nárůstu cen elektřiny od ledna 2013. Nicméně, změna daňového zákona při posledním projednávání nezískala dostatečnou většinou ke schválení v Poslanecké sněmovně, a proto zůstává stále nejasné, jak se celá situace bude vyvíjet. O zákonu se bude hlasovat znovu a bude spojen s vyjádřením důvěry vládě. Ani poté, co ERÚ v listopadu definitivně rozhodne o výši povinného příspěvku na obnovitelné zdroje energie, tedy nemusí být jasno, jaká bude v roce 2013 výsledná cena elektřiny pro spotřebitele

Štítky: , , , ,

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *