Zemní plyn: vznik, naleziště, ceny, využití

Zásoby hlavního paliva ubývají. Jak dlouhou budoucnost má zemní plyn?


3. 6. 2015

Autor

analytik

Mezi základní lidské potřeby patří teplo, které cítíme, když nastavujeme tváře letnímu slunci. Přímá solární energie nás dostatečně zahřívá pouze část roku. Od září do května obvykle zvyšujeme teplotu svých příbytků vytápěním. Tuzemským domácnostem slouží především následující zdroje: elektřina (8 %), dřevo (8 %), uhlí (9 %), centrální teplárny (35 %) a zemní plyn (40 %).

Nenechme se zmást. I když venku mrzne, všechny uvedené energetické zdroje máme částečně díky slunečnímu záření! Bez naší nejbližší hvězdy by neexistoval ani rostlinný plankton, natož živočichové. Právě přeměnou odumřelých organismů vznikl zemní plyn nebo uhlí, jejichž spalováním získává energii většina elektráren a tepláren.

Sluneční záření pomáhá „vyživovat“ rostliny, které končí různě, například jako potrava živočichů.

Z odumřelých organismů vznikla fosilní paliva: ropa, uhlí nebo zemní plyn.

Vznik zemního plynu z „biomasy“

Sluneční energie dopadá na zeměkouli, kde potkává různé chemické sloučeniny, a získává hmatatelnou podobu. Dokonce potom může příjemně chutnat, když se v rostlinách, biochemickým procesem fotosyntézy přemění na cukr! Kdo snědl zralé sladké jablko, ví, kolik energie taková plodina díky sluníčku obsahuje. Jak získáme zemní plyn, jenž postrádá tvar, chuť i vůni?

Odnepaměti slunce vychází a zapadá, rostliny vykvétají a vadnou, živočichové se rodí a umírají. Uhynulé organismy, respektive zbylá biomasa klesala na dno prehistorického moře, tlačena níže a níže vrstvami horniny. Vznik zemního plynu trval miliony let, bez vzduchu, pod velikým tlakem a za vysokých teplot. Výsledná směs obsahuje více, nebo méně energie, podle místa svého původu.

Ložiska plynu jsou nejrychleji čerpána ve
Spojených státech, skoro jenom pro potřebu tamních obyvatel.

Zdaleka nejvíce této suroviny vyveze Ruská federace: 24 % celkového světového exportu.

Zemní plyn těží hlavně USA a Rusko

Právě jsme sledovali vznik chemické sloučeniny, která v České republice vede žebříček paliv, seřazených podle spotřebovaného množství. Mezi všemi primárními energetickými zdroji, včetně ropy a uranu, aktuálně zaujímá 18 %. Ve světovém měřítku je ještě populárnější. Zemní plyn zabírá asi 21 % globálního mixu primárních energetických zdrojů.

Podle těžebního výkonu, největší naleziště zemního plynu najdeme v USA (20 %), Rusku (19 %), Kataru, Íránu, Kanadě (všichni po 5 %), Číně a Norsku (oba po 3 %). Ale žebříček nemusí být definitivní, protože některá ložiska možná ještě nejsou objevena! Při tradičních těžebních metodách a současné spotřebě vystačí zemní plyn možná 56 let. Díky novým a ekologicky diskutabilním technikám mohou těžaři skončit svoji práci údajně až za 220 let.

Lidé měří zemní plyn mnoha jednotkami: objemovými kubíky a energetickými jouly, kaloriemi, britskou tepelnou jednotkou (Btu), milionem tun ropného ekvivalentu (Mtoe)…

Státy Evropské unie počítají zemní plyn energetickými jednotkami: kilowatthodinou (kWh) a tisícinásobnou megawatthodinou (MWh).

Cenu domlouváme s dodavatelem

České republice nestačí skromné zásoby zemního plynu, ležící na Moravě. Svoji spotřebu pokrýváme importem: z Ruské federace (asi 75 %) a Norska. Díky členité plynovodní síti můžeme zemní plyn přijímat několika směry, aktuálně velkou většinu dostáváme přes Německo. Páteřní potrubí provozuje společnost NET4GAS s.r.o., ale dražší jsou regionální distributoři.

Cenu přepravy nastavuje Energetický regulační úřad, zatímco hodnotu samotného zemního plynu spoluovlivňují spotřebitelé. Můžeme volit mezi prodejci, neboli dodavateli, jejichž cenové nabídky seřazuje naše kalkulačka. Kromě ceníků zemního plynu srovnáváme také obchodní podmínky a zákaznický servis dodavatelů.

Fotka zachycuje areál v moravských Dolních Dunajovicích, kde původně bylo naleziště zemního plynu. Nyní je zde provozován už „jenom“ zásobník pro surovinu dovezenou ze zahraničí.

Využití zemního plynu: CNG, P2G

Koupený a dopravený zemní plyn proháníme kotli nebo kamny, aby spalováním přeměnil svoji energii na teplo a prohřál naše příbytky. Slouží také kuchařům, když modrými plameny rozpaluje plotny sporáků. Stlačený zemní plyn (anglicky Compressed Natural Gas, zkráceně CNG) pohání stále více motorových vozidel, například v hromadné dopravě Kladna, Jihlavy, Chomutova nebo Brna.

Přednostní tuzemské palivo dokážeme skladovat, a také proto zůstává levnější než elektřina, jejíž nečekané přebytky mohou způsobovat problémy. Je poměrně ekologické, aspoň jako alternativa uhelných elektráren a benzínových motorů. Jenže v měřítku lidského času počítáme zemní plyn mezi neobnovitelné, omezené zdroje energie. Specializované firmy a některé státy zkoušejí přebytečnou elektřinou vyrábět náhražku zemního plynu, metoda bývá zkráceně nazývaná P2G (anglicky power-to-gas, česky energie do plynu).

Zdroje: Český statistický úřad, Ministerstvo průmyslu a obchodu, International Energy Agency (IEA)

Štítky:, , ,