Nová evropská směrnice nařizuje dodavatelům elektřiny a plynu, aby zákazníkům pomohli ušetřit 1,5 % ročně. Ekologové jásají. Průmysl, dodavatelé energií a ministerstvo průmyslu jsou však na rozpacích: Není jasné, kolik projekt bude stát, ani kdo ho zaplatí.
Až u vás příští rok zazvoní pracovník energetické společnosti a bude nabízet výhodnější podmínky, nedivte se. Evropská unie se totiž snaží dosáhnout tzv. cíle „20-20-20,“ tedy do roku 2020 snížit emise CO2 o 20 %, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 % (oproti roku 1990). Zatímco první dva záměry budou zřejmě splněny, třetí se nedaří. Změnit to má směrnice o energetické účinnosti, přijatá v červnu.
„Podle příznivců projekt rozhýbe ekonomiku, podle odpůrců bude stát desítky miliard.“
ReklamaTa zavádí řadu povinností, například každý rok renovovat a zateplit 3 % veřejných budov, povinné energetické audity pro velké společnosti a tak dále. V dnešním článku se zaměříme na novinku, která se týká dodavatelů tepla a elektřiny a zprostředkovaně se dotkne každého z nás: Povinnost pro dodavatele energií dosáhnout u klientů úspory 1,5 % ročně, a to každý rok mezi lety 2014 a 2020.
Spočítejte si sami! |
|
Dánské zkušenosti: Nejvyšší úspory v Evropě, ale i drahá elektřina
Směrnice stanoví pouze cíle, konkrétní postupy určí až český parlament. Podobný systém už funguje v několika státech EU, USA nebo v Austrálii, velmi propracovanou podobu má v Dánsku, ve kterém se tvůrci směrnice inspirovali. Energetici v Dánsku musí ročně snížit spotřebu svých klientů o 1,5 %, jinak jim hrozí pokuta. Pravidelně navštěvují své klienty, zajímají se o spotřebu a nabízejí různá řešení. Většinou účinnější spotřebiče nebo zateplení budovy. Pokud klient některou z nabízených variant přijme, uzavře s energetikem smlouvu. Za to je odměněn nižší cenou energií. Poradenské služby jsou nabízeny zdarma (ve skutečnosti jsou už zahrnuty v ceně elektřiny a ve zvláštní dani). Právě toho se obává zbytek Evropy: Nezvýší se ceny elektřiny? V této chvíli to nelze odhadnout. Faktem ale zůstává, že Dánsko má nejdražší elektřinu v Evropě (v přepočtu asi 8 Kč za kWh). Dánsko totiž kromě tohoto programu štědře dotuje obnovitelné zdroje a do 40 let chce být nezávislé na fosilních zdrojích.
Už příští rok by měl zákazníkům se slevami pomoci poradce energetické společnosti. Foto: Thinkstock.com
Podle Eleny Markové, která působí v jedné z největších dánských energetických společností, je o tyto služby nebývalý zájem. Zákazníci si o ně říkají sami. Otázkou je, jak bude systém fungovat ve střední a východní Evropě, která není na podobné projekty zvyklá (naopak je vůči podobným nabídkám a priori ostražitá, zvláště po zkušenostech s aférou kolem falešných podomních prodejců).
Zelený lék na hospodářskou krizi?
Ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje náklady na projekt v desítkách miliard ročně. Pokud by je měly platit samotné energetické společnosti, pak se to nevyhnutelně (jako v Dánsku) promítne do cen. „V důsledku by to mohlo znamenat, že úpravy v jedné domácnosti by byly dotovány také těmi domácnostmi, u kterých žádná opatření provedena nebyla,“ píše se v materiálu ministerstva.
Podle Evropské komise se ale stane pravý opak. Zavedení směrnice má zvýšit evropské HDP o 34 miliard eur a vytvořit 400 000 nových pracovních míst. Evropa má ušetřit za energie 20 miliard eur ročně. Stejného názoru je i již citovaná Elena Marková: „Opravdu nechápu, proč to vaši dodavatelé tak ostře odmítají. Pokud budou mít zájem, mohou nás kdykoli kontaktovat a my jim ukážeme, jak to v praxi funguje. Pak možná i české firmy budou směrnici o energetické účinnosti vnímat jako velkou podnikatelskou příležitost,“ řekla pro magazín EurActiv. V Německu se za „zelené technologie“ v posledních letech utratilo 100 miliard eur a vzniklo přes 300 000 pracovních míst. Podle odpůrců jde o zbytečně vynaložené peníze, které mohly být investovány jinak. Podle zastánců se naopak podařilo „nakopnout“ ekonomiku a rozhýbat peníze, které jinak leží ladem. Ceny energií dlouhodobě rostou, a pokud firmy úsporná opatření nepřijmou, v budoucnu na to doplatí.
Úspory v domácnosti |
Směrnice však budí i další otázky, nejen ekonomické. Proč by měli právě dodavatelé pomáhat zákazníkům, aby si snížili odbyt a zisky? Podle Eleny Markové by se měli politici postarat, aby energetici nesledovali pouze zisk, ale počítali přínosy pro celou společnost. Tím omlouvá i vyšší cenu elektřiny: Je to zkrátka výsledek politického konsenzu, který by se měl v dlouhodobém horizontu vyplatit.
Dále: Pokud jsou investice do úspor tak výhodné, proč musejí být vynucovány zákonem? „Spotřebitelé nepřistupují k úsporným opatřením, která se jim ekonomicky vyplatí, protože o nich nevědí nebo si nedovedou představit jejich fungování,“ řekl Karel Polanecký z Hnutí DUHA. „Státu záleží na tom, aby energetický systém fungoval hladce,“ dodává. Argumentuje zvýšením energetické bezpečnosti, nižší závislostí na dovozu, stejně jako podporou konkurenceschopnosti a rozhýbáním hospodářství jako celku.
A otázka nejdůležitější: Budou podnikatelé ochotni do zelených projektů investovat? V době krize, kdy často nevědí, jestli přežijí do druhého dne, potřebují peníze na jiné věci. Negativně se staví i ke zvláštním půjčkám pro tyto účely – zkrátka v době krize nepovažují za moudré brát si úvěry, pokud to není absolutně nezbytné. Krizí argumentují nejen zástupci průmyslu, ale i některé státy, například Španělsko, které teď počítá každý cent.
Zástupci průmyslu: Nejisté „ano“.
Jak se k celé věci staví průmysl? Směrnici uvítaly poradenské firmy, které se zabývají úsporami, dále výrobci úsporných spotřebičů a zateplovacích materiálů. Ani mezi nimi však není nadšení bezvýhradné. Například Jaroslav Maroušek ze společnosti SEVEn nebo Jiří Beranovský z EkoWATTu pochybují, jestli je možné energetické úspory nařídit centrálně.
Ministerstvo průmyslu a obchodu je zdrženlivé. Ve svém vyjádření píše: „Obecně se domníváme, že předložené návrhy znamenají zvýšení administrativy a nákladů pro všechny zúčastněné (energetické firmy, státy i zákazníky).“ Podle zástupců hospodářské komory směrnice nedostatečně analyzuje možné dopady.
Postoj českých energetiků k směrnici je však až nečekaně kladný. Řada z nich už léta provozuje vlastní úsporné programy. „Již nelze spoléhat na to, že máte určitý počet zákazníků prostě vázaný. Musíte o ně bojovat, a pouze pokud vytvoříte prostředí vzájemné důvěry a otevřeného vztahu, můžete mít jistotu, že zákazník u vás zůstane,“ řekl Vladimír Vácha, tiskový mluvčí E.ON. Společnost PRE provozuje na vlastní náklady Poradenské centrum už od roku 1998. ČEZ zase uskutečnil celorepublikovou Roadshow „Posviťte si na úspory“ a v minulosti např. vyplácel tzv. „bílé šrotovné“ –1000 Kč na nákup úsporných spotřebičů.
K samotné směrnici se však energetici staví zdrženlivě: „Za efektivní řešení považujeme snižování energetické náročnosti např. investicí do technologií, které zvyšují účinnost při výrobě energie, kde je výsledný efekt na rozdíl od spotřeby ovlivnitelný a výrazně méně nákladný. Naopak omezování spotřeby energie vidíme jako brzdu ekonomického rozvoje,“ řekl pro Nazeleno.cz zástupce PRE. Podobné stanovisku zaujímá i RWE. I ČEZ je skeptický k tomu, že je možné úspory nařídit centrálně. Cíle by prý šlo dosáhnout mnohem snadněji: Například kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, případně zvýšením účinnosti výroby a přenosu. Místo domácností by se pak EU měla zaměřit na velké průmyslové celky.
A co když zákazníci o úsporný program nebudou mít zájem? Neexistují samozřejmě prostředky, jak je donutit. Nabízí se tedy otázka, zda je možné pokutovat dodavatele za něco, co nemůže ovlivnit.
Neziskovky pomůžou s prováděcími zákony
Ekologické organizace směrnici vítají. Největší aktivitu v tomto směru vyvíjí Hnutí DUHA, které se chce podílet na zavedení směrnice v České republice. „Cílem je změnit princip obchodu s energií tak, aby zákazník neplatil za kWh nebo GJ, ale za službu. Podobně jako mobilním operátorům dnes platíme spíš za produkty než provolané minuty,“ vysvětluje Karel Polanecký možné změny obchodního modelu.
Řada nevládních organizací v Bruselu ale nadšení nesdílí: Současná podoba směrnice je zbytečně mírná, jde prý o výhru energetických lobbistů. Směrnice obsahuje řadu ústupků a výjimek, proto by měla být v roce 2016 revidována.
