Zájem rodin i jednotlivců o stavbu pasivních domků v Česku stoupá. Podle údajů Centra pasivního domu, které mapuje tuzemskou výstavbu nízkoenergetických staveb, požádalo o státní dotaci na ně od začátku dubna už více než 400 domácností. Za celý loňský rok si přitom o příspěvek napsalo pouze 700 žadatelů.
Zdá se také, že se začínají měnit i preference českých drobných stavebníků. Zatímco dříve se lidé snažili na vlastní stavbě co nejvíce ušetřit, nyní jsou ochotny investovat vyšší částky a pořizovat kvalitnější stavební materiály s lepšími tepelně-izolačními vlastnostmi. Důležitější je pro ně budoucí úspora a dlouhodobá kvalita bydlení, kterou celkem logicky začínají nalézat právě v pasivních domech.
Klíčová je úspora energií
Stavební preference a nároky Čechů na výstavbu se za poslední rok změnily. Při plánování už pro ně není klíčovou záležitostí pořizovací cena, ale dlouhodobá úspora energií a komfort. Centrem jejich pozornosti se proto stávají pasivní domy. Trend potvrzují například výrobci a dodavatelé stavebních materiálů. „Pro zákazníky už není primární to, jestli je stavba levná, ale zajímá je naopak řešení, kde nevznikají poruchy a zároveň vznikají velké úspory v teplech,“ hodnotí českou stavební poptávku Jan Krampl ze společnosti Heluz. „Ještě před dvěma lety byly dotazy na pasivní domy opravdu ojedinělou záležitostí, zeptat se na ně přišli třeba dva zákazníci za měsíc. V tuto chvíli registrujeme několik dotazů denně,“ dodává.
ReklamaPasivní domy garantují měrnou spotřebu tepla nepřesahující 15 kilowatthodin na metr čtvereční za rok. Znamená to, že dokážou oproti běžným stavbám uspořit až 90 % nákladů na vytápění. Díky řízenému větrání s rekuperací také mají stálé vnitřní prostředí s kvalitním vzduchem. Přísun čistého vzduchu je tak v interiéru zajištěn i v zimě nebo v noci, kdy majitelé nemohou či z jakéhokoli důvodu nechtějí zrovna otevřít okno. Právě investice do rekuperačního systému sice pořizovací cenu pasivních domů navyšuje, rozdíl v ceně však není tak vysoký, jak by se mohlo na první pohled zdát. Více jsme o nákladech na pasivní dům psali v samostatném článku.
Zájem o stavební materiál pro nízkoenergetické a pasivní domy roste. (Obr.: Wienerberger)
Důležitý je výběr vhodného projektanta. „Zkušený architekt či projektant umí navrhnout pasivní dům, jehož pořizovací náklady jsou maximálně o 15 % vyšší oproti výdajům na ten běžný. Poptává-li investor u nějaké firmy pasivní dům a dostane se mu odpovědi, že by měl zaplatit o třetinu, nebo dokonce o polovinu více, měl by to pro něj být jednoznačný signál, že firma neví, o čem mluví. Takové neodborné firmy pak vytvářejí iluzi o tom, že pasivní dům musí být velmi drahý,“ popisuje Iva Černá z Centra pasivního domu, což je nezávislé odborné sdružení poskytující konzultace, poradenství nebo certifikace pasivních staveb.
Stavíme svépomocí
Ušetřit se mimo jiné snaží i na procesu stavění a stavby na klíč nahrazují výstavbou svépomocí. „Lidé přestávají ve velké míře využívat stavební firmy a snaží se hodně věcí udělat sami,“ potvrzuje Eliška Klimešová z podniku Xella CZ, který v Česku zastupuje značku Ytong. Podle údajů serveru Svépomocí.cz si minulý rok vlastními silami postavilo dům až 5 000 Čechů. Poptávka po výstavbě domů bez účasti stavební firmy či developera meziročně vzrostla o 30 %.
Pasivní domy na Nazeleno.cz: |
|
Zájem o dotace roste
Motivací ke stavbě pasivního domu jsou pro rodiny pak i dotace v rámci programu Nová Zelená úsporám. Ministerstvo životního prostředí totiž v rámci takzvané druhé výzvy programu připravilo celkem 1,9 miliardy korun, které chce poskytnout na snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů, výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností a efektivní využití zdrojů energie. Od 1. dubna 2014, kdy program začal, bylo přihlášeno více než čtyři sta nových plánovaných pasivních staveb.
