ANALÝZA: Vývoj cen elektřiny po japonských událostech

Japonské události v jaderné elektrárně Fukušima zamávaly s cenami elektřiny na burze. Jak se promítnou současné výkyvy cen elektřiny do účtů domácností v roce 2012? Hrozí domácnostem v nejbližších letech výrazné zdražení nebo nedostatek elektřiny? Zeptali jsme se odborníků!


23. 3. 2011

Autor

Katastrofa v Japonsku řádně zahýbala s cenami elektřiny na trhu. Když se navíc potom Německo rozhodlo uzavřít na 3 měsíce starší jaderné elektrárny, došlo na burzách k výrazným výkyvům. Jak se tato situace promítne do cen elektřiny v příštím roce?

V roce 2012 se ceny elektřiny zvednou cca o 1–2 %.

Domácnosti se v nejbližších letech výraznějšího zdražení elektřiny pravděpodobně obávat nemusí. „Aktuální nárůst cen elektřiny je reakcí trhu na plánované odstavení nejstarších jaderných elektráren v Německu a aktuální situaci v Japonsku a nepřímo i v Libyi. Podle našeho názoru se ale jedná o krátkodobý výkyv cen. Do jaké míry ovlivní ceny domácností pro příští rok, bude záležet na tom, jak rychle se podaří trh stabilizovat. Se stabilním mírným růstem cen elektrické energie ale bez ohledu na současné výkyvy počítáme,“ objasňuje Petr Zmátlík, odborník na energetiku ze společnosti PwC Audit.

Cena elektřiny se v roce 2012 zvedne jen mírně

Podle expertů se tedy současná situace účtech domácností v roce 2012 příliš neprojeví. „Dopad by měl být naštěstí jen mírný. Vycházím přitom z údajů ČEZ, který má již v této chvíli prodánu velkou část elektřiny na příští rok a ještě za nižší ceny před japonskou katastrofou. I pokud by tedy obchodníci nakupovali zbytek potřebné elektřiny na příští rok za současné ceny, samo o sobě by to zvýšilo konečnou cenu pro domácnosti jen mírně, můj odhad je cca o 1–2 % u průměrné domácnosti,“ říká Marek Hatlapatka, vedoucí analytik ze společnosti Cyrrus.

Pokud nedojde k nějakým nepředvídatelným událostem, očekáváme nárůst cen v řádu jednotek procent,“ odhaduje Petr Zmátlík.

Analýza odhaduje nárůst cen elektřiny o desetinu

Podle nedávno publikovaného dokumentu „Zpráva o očekávané rovnováze“, který je prognózou pro období let 2011–2040 zpracovanou Operátorem trhu (OTE) ve spolupráci s Energetickým ústavem (EGÚ) Brno, pak má být elektřina v následujících 2 letech zhruba o desetinu vyšší než dnes.

Do předpokládaných cen ve studii OTE a EGÚ Brno totiž byla zahrnuta darovací daň z emisních povolenek, která je zavedena od letošního roku, a také povinný nákup emisních kreditů, kdy se od roku 2013 bude nakupovat 30 % a od roku 2020 pak 100 % povolenek. Na přiloženém grafu můžete vidět předpokládané ceny silové elektřiny na trhu do roku 2015.

Ceny elektřiny: Úměrný růst k celkovému vývoji cen

Podle analýzy se bude vytvářet jednotný trh s elektřinou v rámci celé Evropy, čímž bude české ceny čím dál tím více ovlivňovat vývoj ve středoevropském regionu. V prognózách námi oslovených analytiků bude do budoucna záležet také na přístupu k jaderné energii v Evropě. Na ceny elektřiny pak může mít dlouhodobější vliv zejména případné rozhodnutí Německa o trvalém uzavření nejstarších jaderných elektráren (vystavěných před rokem 1980), které by však podle Marka Hatlapatky nemělo vést k výraznému nárůstu cen elektřiny na trhu.

V dlouhodobém horizontu pak budou ceny elektřiny růst, ale úměrně k celkovému růstu cen. Důvodem pro další zvyšování cen elektřiny budou podle studie OTE a EGÚ Brno rostoucí ceny paliv i dalších surovin, růst cen emisních povolenek zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. „Velký nárůst těchto zdrojů se projevuje v konečných cenách elektřiny, nejen v důsledku vyplácení podpory, ale také ve zvýšení nákladů na podpůrné služby,“ vysvětluje Igor Chemišinec z OTE. Mezi podpůrné služby patří například technologie akumulace či distribuční sítě Smart Grids.

Hrozí domácnostem nedostatek elektřiny?

Ve střední Evropě je situace stále stabilní, spíše zde převažuje nabídka nad poptávkou. „Nedostatku elektrické energie ve střední Evropě se neobáváme. Například Česká republika je více než soběstačná a diskutuje se o výstavbě dalších energetických zdrojů. Trhy jsou však natolik provázané, že problémy či hrozící nedostatek energetických zdrojů kdekoli na světě může už jen z důvodů negativního očekávání vyvolat růst cen,“ uvedl Petr Zmátlík.

V současné době je v Evropě rozestavěno přibližně 23 GW nových elektráren. Jedná se převážně o uhelné v Německu a plynové v dalších oblastech. „Ani odstavení části jaderných elektráren by tak nemělo v nejbližších letech vyústit v nedostatek kapacit. Je pravdou, že mnoho zdrojů se bude v Evropě také odstavovat, například staré uhelné zdroje v Polsku, nicméně to, co hrozilo před krizí, tedy akutní nedostatek zdrojů ve střední Evropě již v letech 2013–2015, se nyní minimálně odkládá,“ uzavírá Marek Hatlapatka.

Štítky:,