Teplárny možná přestanou zásobovat milion obyvatel. Co podniknout?

Ubývá uhlí. Teplárny poukazují na těžební limity. Lidé mezitím omezují svoji spotřebu.


24. 4. 2015

Autor

analytik

„Bez hnědého uhlí za limity dojde k rozpadu systému zásobování skoro jednoho miliónu obyvatel dálkovým teplem. Navíc cena tepla pro občany ČR z tohoto důvodu skokově vzroste,“ shrnulo Teplárenské sdružení České republiky (TS ČR) závěry diskuse, kterou k tématu uspořádalo v rámci Dnů teplárenství a energetiky.

Těžební limity stanovila česká vláda v roce 1991, s ohledem na ochranu životního prostředí. Znamenají, že severočeské zásoby fosilního paliva nebudou využity úplně. „Teplárny mají ve valné většině zajištěné uhlí minimálně do roku 2020,“ sdělil nám Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí TS ČR.

Centrální zdroje napájejí především panelové a bytové domy. Jejich obyvatelé mohou počkat, jaký bude další vývoj, anebo sami podniknout některé kroky.

Teplárny připouštějí, že kvůli těžebnímu omezení, bez dalšího uhlí mohou skokově zdražit energii koncovému zákazníkovi. Dálkové vytápění je zatím asi o 40 % levnější, než provozní cena elektrického přímotopu.

O (ne)prolomení limitů rozhodne vláda

„Pokud je položena otázka, zda by měli občané napsat svému poslanci či senátorovi, aby podpořili zrušení limitů, odpovídám určitě ano. Ale prosím ihned, protože za rok, dva již bude pozdě!,“ uvedl Jan Vondráš, jednatel poradenské společnosti Invicta Bohemica. Ta spočítala, že v roce 2025 může scházet uhlí pro 33 tepláren.

„Limity těžby uhlí jsou dané usnesením vlády a o jejich posunu nebo případném zrušení bude tedy rozhodovat vláda, nikoliv Parlament,“ upřesňuje Kaufmann. Politická reprezentace zároveň rozhodne, jestli zanikne některá severočeská obec a tamní obyvatelstvo bude muset hledat nový domov, což vyvolává polemiku.

„Chápu odpůrce těžebních limitů. Jde o byznys, na úkor obyvatel města Horní Jiřetín a životního prostředí. Co nechápu, je, proč tuto rétoriku přebírá i Teplárenské sdružení,“ říká Petr Holub, zastupující sdružení Šance pro budovy„Ve své strategii renovace budov uvažujeme o padesátiprocentním zásobování bytových domů z centrálních soustav. Ty ale potřebují modernizaci, jinak se časem nevyhnutelně rozpadnou,“ dodává Holub.

Domácnosti radikálně snižují spotřebu

Do sdružení Šance pro budovy patří například nezisková organizace Centrum pasivního domu. „Dotčené domácnosti mohou snížit potřebu energie – výměnou oken, zateplením, instalací systému větrání s rekuperací tepla. Tím si zajistí nižší závislost na jakémkoli dodavateli energie, a tedy i nižší postih případným zdražováním,“ říká za Centrum pasivního domu Jan Morkes, dřívější šéfredaktor a zakladatel našeho portálu CenyEnergie.cz.

Teplárenské sdružení samo uvádí, že od roku 1993 snížil průměrný tuzemský byt svoji spotřebu tepla zhruba na polovinu. Závěrem ještě spočítejme, o kolik musí dálkové vytápění zdražit, aby přeskočilo doposud nejnákladnější, ale rychle připojitelné topení: elektrické přímotopy.

Roční spotřeba tepelné energie v bytě činí průměrně 8,333 MWh (30 GJ). Například Pražská teplárenská letos takovému odběrnému místu naúčtuje 15 608 Kč včetně DPH 15 % (sazba N15, tarifní pásmo A), zatímco levní dodavatelé elektřiny vyfakturují kolem 22 000 Kč včetně DPH 21 % (sazba D45d, jistič 3×25 A, 0,8333 MWh ve vysokém tarifu a 7,5 MWh v nízkém tarifu). Aby teplárna ztratila svoji výhodnost, musí zdražit o 41 %.

Štítky:, ,