Ceny tepla 2009/2010: Teplárny zdražovaly i zlevňovaly

Domácnosti v rodinném domku mohou ovlivnit, čím budou topit a za kolik. Obyvatelé větších panelových nebo bytových domů jsou zpravidla odkázáni na dodávky místní teplárny a s cenou tepla moc nenadělají. Topná sezóna 2009/2010 přinesla opět zdražení tepla. Proč? Kolik platíme za teplo? + Přehledy cen a grafy


24. 8. 2010

Autor

Pokud se v zimě chceme ohřát, nezbude nám nic jiného než otočit kohoutky topení a připravit se na účet za teplo. Obyvatelé rodinných domů mají do určité míry možnost ovlivnit cenu tepla a vybrat si ten nejlevější způsob vytápění, zatímco lidé v panelových nebo bytových domech se většinou musí smířit s cenou tepla, kterou jim stanoví příslušná teplárna. Cenu tepla navýšily některé teplárny v topné sezóně 2009/2010 většinou o 5 %. Některé naopak tepelnou energii zlevnily.

Plynové teplárny v topné sezóně 2009/2010 zlevnily.

Cena tepla, kterou zaplatí koncový zákazník, se přitom z velké části odvíjí od toho, jaký typ paliva používá teplárna, od níž teplo kupuje. Obecně lze shrnout, že v posledním čtvrtletí roku 2009 mohli být v klidu ti, kteří odebírají teplo od tepláren využívajících zemní plyn. Ty cenu tepla díky poklesu cen zemního plynu v roce 2009 již několikrát snížily. Ve většině případů se jednalo o snížení ceny 1 GJ tepla řádově o desítky korun. Podle odhadů Teplárenského sdružení mohly domácnosti při průměrné spotřebě 40 GJ tepla za topnou sezónu 2009/2010 ušetřit i několik tisíc korun.

Levnému plynu ale odzvonilo. Zdražování plynu začalo hned po novém roce a pokračovalo i v dubnu a v červenci 2010. Jak se bude cena zemního plynu vyvíjet v posledním čtvrtletí tohoto roku, není zatím jasné, nicméně lze očekávat, že opět zdraží. To by znamenalo i navýšení cen tepla pro domácnosti, které tepelnou energii odebírají od plynových tepláren.

Kolik se platilo v topné sezóně 2009/2010?

Ceny tepla ze zemního plynu začínaly na začátku topné sezóny v září 2009 kolem 550 Kč/GJ. Průměrně se pohybovaly nad hranicí 600 Kč/GJ.

Teplárny Brno, které zásobují teplem 92 000 domácností, byly v minulosti plynofikovány a v současné době využívají všechny teplárenské zdroje zemní plyn. Brněnské domácnosti, které spotřebují 40 GJ tepla, při cenách tepla dodaného z plynových kotelen zaplatily minulou topnou sezónu kolem 24 400 korun.

Cena tepla z plynových tepláren se v příští topné sezóně ale může změnit. Vše se bude odvíjet od aktuální ceny zemního plynu. Vzhledem k tomu, že tato komodita od počátku roku 2010 zdražuje, je pravděpodobné, že si za teplo z plynových tepláren připlatíme.

Teplo z uhlí podražilo

Uhelné teplárny od začátku roku 2009 cenu tepla nezvyšovaly. Některé ji naopak snížily o několik procent. Ceny tepla z uhlí se v minulém roce pohybovaly v rozmezí od 320 do 450 Kč/GJ, a to v závislosti na stáří tepláren a jejich technickém vybavení.

Během topné sezóny 2009/2010 došlo k navýšení cen tepla – 1 GJ tepla z uhelných tepláren zdražil až o několik desítek korun. Důvodem byl především nárůst cen hnědého uhlí, ale i dalších vstupních surovin.

Graf: Náklady na vytápění bytu v roce 2010


Zdroj: Teplárenské sdružení

Teplo zdražila také Teplárna České Budějovice, která zásobuje teplem na 28 000 domácností a spaluje hnědé uhlí. „Pro rok 2010 jsme zvýšili cenu tepla o cca 12 %. Je to důsledek zdražení hnědého uhlí. Jsme také nuceni touto cestou reagovat na značný pokles cen námi prodávané elektrické energie. I tak jsme však velmi dobře konkurenceschopní, a to jak ve srovnání s cenami tepla u měst nad 50 000 obyvatel, tak i s cenou za 1 GJ v porovnání s ostatními topnými médii,“ uvedl Zdeněk Blažek, generální ředitel Teplárny České Budějovice.

Za teplo z Teplárny České Budějovice v roce 2010 domácnosti se spotřebou 30 GJ utratí něco málo přes 14 000 korun. V roce 2009 je vytápění stálo necelých 12 000 korun.

Nejlevnější teplo je v Plzni

Rodina žijící v Plzni v bytě o 70 m2 utratí podle Jaroslava Hudce z Plzeňské teplárenské za teplo kolem 8–9 000 korun ročně. U zateplených domů by platba neměla přesáhnout 6 000 korun.

Domácnost, která odebírá teplo od Českolipské plynárenské a spotřebuje asi 35 GJ tepla ročně, za něj utratí kolem 20 000 korun. Domácnosti, které odebírají teplo od Teplárny Liberec, za něj v průměru vydají 21 000 korun, za teplo od Jablonecké teplárenské si pak připlatí o 1 000 korun víc.

V České republice je z tepláren a blokových kotelen zásobeno teplem pro vytápění a ohřev vody 1,6 milionu domácností. Více peněz pak v zimě protopí ti, jejichž dům nemá dostatečnou tepelnou izolaci.

10 rad, jak snížit výdaje za teplo
  • Teplovodní vedení mimo byt má mít dostatečnou a funkční izolaci.
  • Topný systém je třeba vyregulovat, seřídit ventily.
  • Zabraňte úniku tepla netěsnícími okny.
  • V zimě větrejte jen krátkou dobu, ale intenzívně, aby neprochladly stěny.
  • Nezakrývejte radiátory nábytkem, nechte teplo proudit do místnosti.
  • Zkuste teploodraznou fólii za radiátorem.
  • Zasklený balkon sníží ochlazování vnějších stěn.
  • Nižší nastavená teplota sice snižuje náklady, ale prochladlý byt studí a spotřebujeme pak více energie na zahřátí.
  • Sprchování je levnější než koupel ve vaně.
  • Šetřit energii se vyplácí, náklady na energii jsou významnou položkou rodinných rozpočtů.
Více informací najdete v magazínu o úsporách energií Nazeleno.cz (www.nazeleno.cz).
Štítky:, ,