11. 6. 2012
Dlouhodobý trend je jasný: Ceny energií stoupají. Evropský statistický úřad (Eurostat) srovnal údaje z druhé poloviny roku 2010 a druhé poloviny roku 2011. O více než 27 procent zdražila elektřina pro lotyšské domácnosti a zemní plyn pro britské maloodběratele. Česká republika je daleko blíže unijnímu průměru.
Shrneme-li všech 27 států, elektřina podražila o 6,3 % a zemní plyn o 12,6 %. Pro tuzemskou rodinu stouply ceny energií o 5,2 %, respektive 15 %. Elektřina zlevnila především v Lucembursku, tržní hodnota zemního plynu klesla nepatrně v Rumunsku.
| O kolik zdražily energie za rok 2011? | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Elektřina | Zemní plyn | ||||
| Lotyšsko | 27,5 % | Velká Británie | 27,2 % | ||
| Celá EU | 6,3 % | Česko | 15 % | ||
| Česko | 5,2 % | Celá EU | 12,6 % | ||
| Lucembursko | – 4,9 % | Rumunsko | – 0,1 % | ||
Pozn.: Údaje pocházejí ze zprávy Evropského statistického úřadu (Eurostat), který srovnal ceny elektřiny a plynu ve druhém pololetí roku 2010 a ve druhém pololetí roku 2011.
„Cena elektřiny závisí jednoduše na tom, za kolik ji koupíme. Už v minulosti jsme zlevňovali až o 10 %,“ uvedl pro lucemburský server Wort.lu Jean-Luc Santinelli, obchodní ředitel největšího lucemburského dodavatele energií. „Kolísání cen plynu je přímo spojeno s tržní hodnotou ropy. Někteří dodavatelé uzavírají až dvacetileté smlouvy s producenty, aby měla cílová země zajištěnu energetickou bezpečnost,“ pokračuje Santinelli ze společnosti Enovos. „Do cen se promítají také daně, kterými je například dánský plyn zatížen ve výši 50 %,“ říká statistik John Goerten z Eurostatu.
Cena elektřiny v relativních číslech: Německo o 21,61 % dražší
Eurostat vzal v potaz odlišnou životní úroveň v různých evropských státech. Průměrnou cenu elektřiny ve druhé polovině loňského roku porovnal se standardem kupní síly (SKS), ze kterého udělal pomocnou jednotku. Jaké jsou výsledky analýzy? Pro domácnost se spotřebou 2,5 až 5 MWh ročně je energie nejdražší na Kypru a nejlevnější ve Finsku, kde platí o 42,71 % méně nežli obyvatelé České republiky.
| Finsko, Česko, Německo: Jak vyrábí elektřinu? | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Finsko | Česko | Německo | |||
| Cena elektřiny za 100 kWh vzhledem k místnímu standardu kupní síly (SKS) |
11,4 SKS | 19,9 SKS | 24,2 SKS | ||
| Objem vyrobené elektřiny | 72,06 TWh | 82,25 TWh | 592,46 TWh | ||
| Z tuhých paliv (uhlí) | 15,52 TWh (21,5 %) |
45,96 TWh (55,9 %) |
251,15 TWh (42,4 %) |
||
| Z jaderných elektráren | 23,53 TWh (32,7 %) |
27,21 TWh (33,1 %) |
134,93 TWh (22,8 %) |
||
| Z obnovitelných zdrojů | 21,69 TWh (30,1 %) |
4,65 TWh (5,7 %) |
93,99 TWh (15,9 %) |
||
| Z dalších zdrojů | 11,32 TWh (15,7 %) |
4,43 TWh (5,3 %) |
112,39 TWh (18,9 %) |
||
Pozn.: Údaje pocházejí ze zprávy Evropského statistického úřadu (Eurostat), který srovnal energetiku členských států EU za rok 2009. Cena za 100 kWh energie při roční spotřebě 2,5 až 5 MWh platí pro druhou polovinu roku 2011; zohledňuje příjmy místních domácností prostřednictvím pomocné jednotky SKS (standard kupní síly). 1 TWh (terawatthodina) = 1 milion MWh (megawatthodin) = 1 miliarda kWh (kilowatthodin).
Za 100 kWh elektřiny dají na středomořském ostrově 26,7 SKS, zatímco ve skandinávské země 11,4 SKS. Z celé sedmadvacítky států je čtrnáctá Česká republika s 19,9 SKS blízko unijnímu průměru, jenž se rovná 18,4 SKS. Průměrná cena elektřiny v Německu byla na hodnotě 24,2 SKS – tedy o 21,6 % vyšší nežli u nás.
Pozn.: Údaje pocházejí z analýzy Evropského statistického úřadu (Eurostat). Platí pro druhé pololetí roku 2011, pro domácnosti se spotřebou mezi 2,5 a 5 MWh elektřiny ročně.
Cena elektřiny v absolutních číslech: Německo o 72,11 % dražší
Co když nás nezajímají rozdíly v životní úrovni jednotlivých států, nýbrž „jenom“ výsledná cena na faktuře? 100 kWh elektřiny bylo nejlevnější v Bulharsku, kde stálo ve druhé polovině roku 2011 jenom 8,7 euro. Naopak v Dánsku činila suma za stejný objem energie 29,8 euro.
Cena tuzemské elektřiny je ze všech 27 unijních států desátá nejnižší. 100 kWh energie při roční spotřebě 2,5 až 5 MWh nás stálo průměrně 14,7 euro. Německo s 25,3 euro bylo pro běžnou domácnost o 72,11 % dražší.
Pozn.: Údaje pocházejí z analýzy Evropského statistického úřadu (Eurostat). Platí pro druhé pololetí roku 2011, pro domácnosti se spotřebou mezi 2,5 a 5 MWh elektřiny ročně.
Cena zemního plynu v relativních číslech: Německo o 24,7 % levnější
Dvojí metodiku použil Eurostat také pro trh se zemním plynem. Počítáme s maloodběratelskou spotřebou 5,6 až 56 MWh ročně a zajímají nás opět ceny ve druhé polovině loňského roku. Řecké, kyperské, maltské a finské domácnosti zemní plyn skoro vůbec nevyužívají, proto jejich státy nejsou do srovnání zahrnuty.
Vezměme nejdříve ohled na příjmy místních domácností a změřme cenu energie pomyslným standardem kupní síly (SKS). 100 kWh zemního plynu potom stojí v Lucembursku minimálních 4,8 SKS a v Bulharsku maximálních 10,1 SKS. Český maloodběratel je s 8,1 SKS poměrně vysoko nad unijním průměrem, jenž dělá 6,4 SKS. Německé rodiny dávaly za stejný objem energie 6,1 SKS, tedy o 24,7 % méně nežli obyvatelé Česka.
Pozn.: Údaje pocházejí z analýzy Evropského statistického úřadu (Eurostat). Platí pro druhé pololetí roku 2011, pro domácnosti se spotřebou mezi 5,6 a 56 MWh zemního plynu ročně.
Cena zemního plynu v absolutních číslech: Německo o 6,67 % dražší
Pokud se německý důchodce usadí na Šumavě nebo český rentiér na Rujáně, místní mzdy je nemusejí příliš zajímat. Srovnejme ceny energie „pouze“ ve finančních částkách. Zatímco rumunská rodina zaplatí za 100 kWh plynu 2,8 euro, opačným extrémem je švédský maloodběratel s 11,7 euro.
Německý soused odvede při roční spotřebě 5,6 až 56 MWh ročně 6,4 euro za 100 kWh, oproti našim 6 euro tedy o 6,67 % víc. Cena tuzemského zemního plynu je ze všech 23 států dvanáctá nejnižší, respektive nejvyšší.
Pozn.: Údaje pocházejí z analýzy Evropského statistického úřadu (Eurostat). Platí pro druhé pololetí roku 2011, pro domácnosti se spotřebou mezi 5,6 a 56 MWh zemního plynu ročně.
