Neoprávněné odběry elektřiny a plynu

Pokušení platit za odebranou elektřinu nebo plyn méně, než by odpovídalo jejich cenám a skutečné spotřebě, může být silné. Každý, kdo mu neodolá, ovšem musí počítat s nepříjemnými důsledky v případě odhalení neoprávněného odběru. Kromě náhrady škody mu hrozí i trestní stíhání.

Co je neoprávněný odběr?

Podle §51, resp. §74 energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů /energetický zákon/) je neoprávněným odběrem:

• odběr bez uzavřené smlouvy anebo v rozporu s uzavřenou smlouvou (mj. neplnění platebních povinností),
• odběr bez měřicího zařízení nebo s neoprávněně upraveným či poškozeným měřicím zařízením (včetně poškození plomb),
• odběr z připojení na vedení před měřicím zařízením,
• odběr, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení.

Proč se neoprávněný odběr nevyplatí?

Velká pravděpodobnost odhalení

Dodavatelé elektřiny i plynu se vyhledávání neoprávněných odběrů trvale a intenzivně věnují. Používají rutinní kontrolní mechanismy i specializované útvary disponující odbornými znalostmi a speciálním vybavením. Pravděpodobnost, že by se nelegálnímu odběrateli podařilo uniknout jejich pozornosti, je velmi nízká. Riskovat kvůli malému „černému“ odběru se nevyplatí. Velký anebo dlouhodobý neoprávněný odběr jen stěží může zůstat neodhalen.

Minimální prostor pro výmluvy

Měřicí zařízení odběru (elektroměr nebo plynoměr) je majetkem dodavatele, resp. příslušné distribuční společnosti. Podle energetického zákona ovšem veškerou odpovědnost za stav měřicího zařízení a jeho zabezpečení proti neoprávněné manipulaci (včetně plomb) nese odběratel. Této své odpovědnosti se nemůže vzdát.

Energetický zákon vychází z principu objektivní odpovědnosti za škodu vzniklou neoprávněným odběrem. Skutečnost, že elektroměr nebo plynoměr bývá umístěn na veřejně přístupném místě a může ho poškodit téměř kdokoliv, odběratele jeho odpovědnosti nezbavuje.

Citelné finanční sankce

V případě zjištění neoprávněného odběru musí odběratel zaplatit náhradu škody za neoprávněně odebranou elektřinu nebo plyn, a to včetně nákladů na nápravu důsledků neoprávněného odběru, zejména nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení a na případné obnovení dodávek.

Energetický zákon stanoví, že nelze-li výši skutečně vzniklé škody zjistit ze změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů (což např. při obejití nebo poškození měřicího zařízení nelze) a nedojde-li k dohodě o výši škody mezi dodavatelem a odběratelem, určí se její výše výpočtem podle příslušné vyhlášky. Tento výpočet pro odběratele není vůbec příznivý. Vychází totiž z maximálních možných hodnot odběru a jeho nepřetržitého trvání od posledního pravidelného odečtu stavu měřícího zařízení. Výše náhrady škody pak snadno vyšplhá na několik desítek nebo dokonce stovek tisíc korun.

Možnost přerušení dodávek

Energetický zákon umožňuje provozovatelům distribuční soustavy v případě zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo plynu přerušit jejich dodávky a je-li to potřebné demontovat a odebrat měřicí zařízení k expertize.

Přítomnost Policie ČR u demontáže měřicího zařízení energetický zákon ani prováděcí předpisy nevyžadují. Pokud je odběratel přesvědčen, že byl z neoprávněného odběru nařčen neprávem, a není-li Policie přítomna, měl by ji sám přivolat mj. i kvůli nezávislému doložení průběhu zásahu.

Povinnost obnovení dodávek elektřiny a plynu je podle energetického zákona vázána na odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení. Za odstranění příčin přerušení dodávky není podle výkladu dodavatelů a distributorů energií možné považovat pouze uvedení zařízení do stavu požadovaného zákonem, ale také úhradu dlužných částek, náhradu způsobené škody a dalších nákladů. Pod palbou kritiky veřejnosti se situace v poslední době poněkud změnila a tento nátlakový prostředek již není dodavateli při řešení sporů striktně uplatňován. Možnost použít ho jim však zůstala.

Možnost trestněprávního postihu

Neoprávněný odběr elektřiny nebo plynu je krádeží a pachatel může být podle §205 trestního zákoníku potrestán odnětím svobody až na dva roky. Způsobí-li krádeží velkou škodu nebo trestný čin opakuje, může být potrestán peněžitým trestem nebo trestem odnětí svobody až na tři roky, resp. pět let.

Jak předejít podezření z neoprávněného odběru?

Odběratel by měl především plnit své povinnosti stanovené smlouvou a obchodními podmínkami – zejména platit zálohy a nedoplatky z vyúčtování a na vyžádání umožnit přístup provozovatele distribuční soustavy k měřicímu zařízení. Pravidelně by také měl kontrolovat stav měřicího zařízení včetně jeho zaplombování. Podezření na neoprávněnou manipulaci s ním, poškození plomb nebo pochybnosti o správnosti údajů měření by měl neprodleně ohlásit svému smluvnímu dodavateli elektřiny nebo plynu, popř. smluvnímu provozovateli příslušné distribuční soustavy.

Podle energetického zákona je odběratel povinen umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem vedení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Měřicí zařízení proto bývají umístěna na veřejně přístupném místě, zpravidla ve „sloupku“ či oplocení před domem nebo v rozvodnicích před bytem ve společných prostorách bytového domu. Přístup k němu tedy má prakticky kdokoliv, což je velká chyba.

Výše uvedenou povinnost zajištění přístupu k měřicímu zařízení přitom lze splnit i při jeho umístění do veřejně nepřístupných prostor (např. chodby nebo garáže). Není-li to možné, dveře skříně měřicího zařízení umístněného na veřejně přístupném místě lze opatřit průhledítkem umožňujícím odečet jeho stavu a bytelným zámkem, který přístup neoprávněných osob k měřicímu zařízení ztíží. Přístup provozovatele distribuční soustavy k měřicímu zařízení pak stačí zajistit až na základě jeho požadavku a za přítomnosti odběratele.

V případě pronájmů se vyplatí hned po uzavření nájemní smlouvy převést odběr elektřiny i plynu na nájemníka. Řešení jakýchkoliv případných problémů či nedoplatků za dodávky pak bude věcí tohoto nájemníka a nikoliv pronajímatele. V případě dlouhodobě neužívaných nemovitostí je dobré zvážit provedení dodatečných technických opatření znesnadňujících neoprávněný odběr, popř. ukončení odběru.

Jak řešit podezření z neoprávněného odběru?

Neplnění smluvních povinností nebo neumožnění přístupu k měřicímu zařízení je třeba co nejdříve dořešit s příslušnými smluvními partnery. Dlužné částky je třeba vyrovnat, popř. si dohodnout splátkový kalendář. V opačném případě může vše skončit odpojením odběrného místa a vymáháním pohledávek formou exekuce.

V případě podezření z neoprávněného odběru (připojení obcházející měřicí zařízení, upravení či poškození měřicího zařízení) je pro další postup důležité, zda odběratel elektřinu nebo plyn skutečně neoprávněně odebíral, resp. nakolik je to obvinění průkazné.

Pokud odběratel nemá čisté svědomí a důkazy jsou jasné, měl by využít možnosti mimosoudní dohody, která je mu zpravidla nabídnuta. Své úsilí by měl zaměřit na vyjednání co nejnižší náhrady škody. Nepřistoupí-li na dohodu anebo bude-li hrát „mrtvého brouka“, čeká ho nejprve policejní vyšetřování a následně soudní líčení.

Není-li si odběratel žádného pochybení vědom, může se bránit nařčení z neoprávněného odběru soudní cestou. Nutným předpokladem účinné obrany je řádné zdokumentování celého případu a dobrý advokát. Naděje na úspěch je však bohužel limitovaná, neboť platná legislativa velký prostor odběrateli nenabízí (viz judikáty uváděné výše). I v tomto případě se proto vyplatí poskytnout dodavateli maximální součinnost a pokusit se situaci vysvětlit a vyřešit smírně. Zároveň není od věci podat trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření z trestného činu poškozování cizí věcí, popř. trestného činu krádeže.