Možnosti vytápění domu + Ceny tepla

Jaké jsou možnosti vytápění domu? Jaký zdroj tepla je nejlevnější a jaký naopak nejdražší? Jaké vytápění je vhodné do pasivního domu a jaký zdroj tepla naopak vybrat pro energeticky náročný dům?


12. 11. 2010

Autor

Časy, kdy se topilo především uhlím a dřevem, jsou ty tam. Dnešní doba nabízí nejrůznější moderní technologie vytápění. Volba zdroje tepla by měla zohledňovat to, co je v konkrétní lokalitě k dispozici, ale také preference a možnosti obyvatel domu. Jaké jsou možnosti vytápění a co je vhodné pro pasivní nebo naopak pro energeticky náročný dům?

Vytápěcí systémy

Lokální vytápění

Používají se topidla umístěná v jednotlivých místnostech. Mohou to být např. kachlová kamna na dřevo, plynová topidla (např. Gamatky) nebo elektrické konvektory. Tento způsob vytápění je výhodný spíše v malých bytech nebo domech (o jedné až dvou místnostech).

Ústřední vytápění

Je výhodné tam, kde je větší počet místností, protože radiátory zaberou méně místa než lokální topidla (u podlahového nebo stěnového vytápění nezaberou vlastně žádné místo) a také zpravidla celý systém vyjde levněji než je součet cen jednotlivých lokálních topidel. Ústřední vytápění může být realizováno jako:

  • Klasické ústřední topení – daleko nejběžnější jsou systémy, kde přenos tepla mezi kotlem a radiátory zajišťuje cirkulující  voda. Výhodou vody jako média je její vysoké měrné teplo a tudíž i malé průřezy trubek.
  • Nízkoteplotní  vytápění  – může mít formu podlahového nebo stěnového topení, díky velké ploše, která je vyhřívána, stačí nízká teplota topné vody, což je velmi výhodné při použití tepelného čerpadla, kondenzačního kotle nebo kotle na dřevo s akumulační nádrží či solárního systému.
  • Teplovzdušné vytápění bylo až do nedávna u nás téměř neznámé (třeba v USA se používá běžně), v poslední době se začíná rozšiřovat v domech, které mají rekuperační větrání. Tam, kde je malá potřeba tepla tolik nevadí malé měrné teplo vzduchu.

Zdroje tepla aneb čím topit

Elektřina

Existuje určitá (celkem logická) závislost mezi cenou energie, cenou topidla a komfortem obsluhy. Nejsnáze se na teplo mění elektřina. Topidla mohou být u tohoto zdroje malá, výkon se snadno reguluje, neprodukuje spaliny a hlavně – elektřina je dostupná všude. Elektřina je ale současně nejnáročnější na výrobu a není tedy překvapivé, že je to nejdražší zdroj energie.  Díky tomu, že se velká část elektřiny vyrábí v uhelných elektrárnách, které mají poměrně malou účinnost, jsou emise CO2 spojené s tímto zdrojem energie vysoké. Přehled různých způsobů elektrického vytápění a platných tarifů lze najít na stránkách dodavatelů elektřiny.

Pokud elektřinu používáte k vytápění (nebo k ohřevu vody), můžete si zkusit sjednat dvoutarifní sazbu, kdy po určitou část dne odebíráte elektřinu za nižší cenu (nízký tarif). Získání dvoutarifní sazby není automatické a abyste ji získali, musíte splnit určité podmínky (např. mít doma instalované konkrétní elektrospotřebiče).
Kolik vás bude stát vytápění elektřinou, si můžete snadno spočítat na naší jednoduché kalkulačce.

Přehled cen tepla (průměrná spotřeba 65 GJ, ceny uvedeny v Kč)


Zdroj dat: www.tzb-info.cz

Zemní plyn

Na druhém místě z hlediska ceny a komfortu je zemní plyn; relativně snadno se rozvádí (i když plynová síť není zdaleka tak rozšířená jako elektrická) a dobře se reguluje výkon topidel. Topidla jsou již ale konstrukčně náročnější než v případě elektřiny; je třeba odvádět spaliny a zajistit bezpečnost při zhasnutí plamene.
Kolik vás bude stát vytápění plynem, si můžete snadno spočítat na naší jednoduché kalkulačce.

Uhlí

Hnědé uhlí bylo kdysi nejrozšířenějším palivem. Používaná topidla měla ale poměrně malou účinnost, značnou pracnost obsluhy a hlavně nedokonalé spalování uhlí mělo za následek ohromné lokální znečištění vzduchu karcinogenními látkami a oxidem siřičitým. V 90. letech došlo k poměrně masivnímu přechodu na elektrické a plynové vytápění a vypadalo to, že uhlí jako palivo se postupně v domácnostech přestane používat. V poslední době se ale objevily automatické kotle na uhlí, které podstatně zvýšily komfort obsluhy a snížily emise. Zdá se proto, že se uhlí bude ještě nějakou dobu používat.

Dálkově dodávané teplo

Tento způsob vytápění je k dispozici převážně ve městech, v poslední době se ale objevují kotelny na štěpku nebo teplo z bioplynových stanic i na venkově. Příkladem může být energeticky soběstačná obec Kněžice. Výhodou tohoto způsobu vytápění je  komfort srovnatelný s topením plynem a malé investiční náklady pro uživatele. Nevýhodou často bývá vyšší cena tepla (pokud není výstavba dotována).

Tepelné čerpadlo

Tepelné čerpadlo patří k moderním způsobům vytápění domu. Tepelné čerpadlo je vlastně chladicí stroj, který ochlazuje  okolní prostředí (podzemní voda, půda nebo venkovní vzduch) a získané teplo předává do topného systému. Vzhledem k tomu, že se pro pohon kompresoru používají téměř výlučně elektromotory, jde vlastně z hlediska použité energie o jistou formu elektrického vytápění. Za každou spotřebovanou kWh elektrické energie nám ale tepelné čerpadlo poskytne 3 až 4 kWh tepla.  Základní výhodou je tedy nízká cena tepla, nevýhodou jsou poměrně vysoké pořizovací náklady (v řádu stovek tisíc korun).

Pokud doma používáte tepelné čerpadlo, můžete si zkusit sjednat dvoutarifní sazbu elektřiny určenou pro tepelná čerpadla. Po část dne pak budete odebírat elektřinu za nižší cenu (nízký tarif). Získání dvoutarifní sazby je ovšem podmíněno splněním určitých podmínek.

Biomasa

Na rozdíl od výše uvedených paliv, je biomasa obnovitelný zdroj energie. Jde vlastně o přeměněnou sluneční energii, zachycenou rostlinami a uloženou ve formě chemické energie. Biomasa tedy bude, při udržitelném hospodaření s půdou, k dispozici stále a jejím spalováním nezvyšujeme obsah CO2 v atmosféře.

Čerstvá biomasa má velký obsah vody a ta má velké výparné teplo. Obsah  vody proto výrazně snižuje  výhřevnost. Před spalováním je proto třeba biomasu  vysušit. Všeobecně se doporučuje snížit vlhkost pod 30 % a za optimální se považuje vlhkost do 20 % (té lze ještě dosáhnout běžným sušením pod přístřeškem). Pro účely lisování briket nebo pelet je třeba surovinu vysušit na ještě nižší obsah vody; k tomu již nestačí běžné sušení na vzduchu je už zapotřebí použít k sušení zvýšenou teplotu. Na to ovšem spotřebujeme i nějaké množství energie (tepla).

Co je biomasa?

  • Biomasu používáme k topení nejčastěji ve formě kusového dřeva.  Dřevo je poměrně dostupné a levné, nicméně topidla na spalování kusového dřeva jsou poměrně náročná na obsluhu a obtížně se reguluje jejich výkon. V poslední době se tento problém řeší použitím akumulačních nádrží, které přebytečné teplo uloží na pozdější dobu a umožní tak kotli pracovat celou dobu v optimálním režimu.
  • Biomasa je k dostání také ve formě pelet, briket nebo štěpky. Pelety a brikety se vyrábějí lisováním, mají však tak malé rozměry, že s nimi lze zacházet do jisté míry jako s kapalným palivem, lze je dopravovat ve speciálních autocisternách a přečerpat plnicím otvorem do zásobní nádrže v domě. Pelety je údajně možné takto dopravit až do vzdálenosti 30 m. Zásadní výhodou pelet je to, že hořák na pelety může být poměrně malý a pelety mohou být dávkovány do hořáku podle potřeby tepla. V důsledku toho je možné dělat topidla s výkonem zhruba od 2kW a tento výkon se dá podle požadavků termostatu rychle měnit. Pelety mají také malý obsah vody a popela a tedy dobrou  výhřevnost.  Automatická topidla na pelety se svým komfortem obsluhy přibližují topidlům na plyn nebo topný olej, cena paliva je ale o něco menší.
  • Štěpka je dřevo rozdrcené na kousky o rozměrech několik centimetrů. Dřevní štěpka se vyrábí především z odpadu při těžbě dřeva nebo prořezávání stromů kolem cest a v parcích (zbytky větví, kůry a podobně); na štěpku se odpadní dřevo zpracovává často hned v lese. Z hlediska konstrukce je spalovací zařízení na štěpku větší, složitější a dražší než zařízení pro spalování pelet. Štěpka se proto téměř výlučně spaluje ve větších zařízeních (obecní výtopny, elektrárny).

Solární energie

Jde o další obnovitelný zdroj energie, který je dobře využitelný pro ohřev vody a do jisté míry i pro vytápění. Základní výhodou je široká dostupnost, velmi podstatnou nevýhodou pak sezónní a denní výkyvy v nabídce energie. Bohužel v zimě, kdy v domě potřebujeme nejvíce tepla na vytápění je sluneční svit nejmenší a v letním období, kdy nám Slunce dodává nejvíce energie je potřeba tepla na vytápění nulová. Teoreticky je sice možné ukládání energie z letního období na zimu, v praxi je to ale použitelné jen u velkých systémů pro vytápění vesnic nebo sídlišť. Problém je, že takováto zařízení nejsou v současné době bez dotací ekonomicky návratná.

Lze ale říci, že každý dům do jisté míry využívá solární energii pasivním způsobem tj. ve formě tepelných zisků okny. U některých domů se setkáme s využitím solárních kolektorů nejen k ohřevu teplé vody, ale i k přitápění v období na jaře a na podzim. V takovýchto případech se letní přebytky tepla, které solární systém produkuje, obvykle používají na vyhřívání venkovního bazénu.

Obecně platí, že čím menší je v domě spotřeba tepla tím menší význam hraje cena energie a naopak. Volba zdroje tepla ale záleží i na tom co je v dané lokalitě k dispozici a na preferencích a možnostech obyvatel domu. Ukážeme to na několika typických příkladech.

Jaké vytápění zvolit pro váš dům?

Pasivní domy

V pasivních domech je tak malá potřeba tepla, že je nejjednodušší ji pokrýt ji elektrickým přímotopným topením. Lze použít například malé topné těleso, které dohřívá vzduch za rekuperačním výměníkem a v místnostech například malé sálavé topné panely, které umožní díky svému sálavému přenosu tepla vytvořit  „teplé ostrůvky“  třeba před televizí nebo v dětském pokoji. V tomto případě jsou hlavní výhodou elektrického topení  nízké investiční náklady.

Tepelné čerpadlo dokáže zlevnit cenu tepla, ale jeho vysoká pořizovací cena  může způsobit,  že  doba návratnosti  investice bude příliš dlouhá. V některých případech se používá malé a relativně levné tepelné čerpadlo vzduch – vzduch spojené s rekuperačním systémem.

Další možností je spojit rekuperační větrání s tepelným čerpadlem, které ukládá získané teplo do vody a je možné jej pak použít  jak pro vytápění, tak pro ohřev teplé vody pro potřebu domácnosti.

V pasivních domech se také často používají topidla na pelety (krbové vložky nebo kamna). Větrací systém se dá použít i pro rozvod tepla z tohoto zdroje do celého domu.

Domy s nízkou spotřebou tepla

Pokud v těchto domech nainstalujeme ústřední vytápění (nejlépe nízkoteplotní podlahové nebo stěnové) pak můžeme použít všechny zdroje tepla  a výběr je dán preferencemi obyvatel  a tím co je v lokalitě dostupné. Lidé, kteří dávají důraz na komfort obsluhy, zpravidla volí kotel na plyn nebo elektrický přímotop či kotel na pelety v místech kde plyn není.  Dobře se uplatní i tepelné čerpadlo. Tam kde je dostupné a levné dřevo  lze použít kotel na kusové dřevo s akumulační nádrží a elektrickou topnou vložkou (s využitím dvoutarifní sazby elektřiny).

Domy s vysokou potřebou tepla

V domech s velkou potřebou tepla na vytápění je zpravidla lepší se pokusit tepelné ztráty snížit zateplením a teprve pak hledat vhodný vytápěcí systém. Pokud to nejde (např. u domů památkově chráněných), pak je třeba dát přednost vytápěcím systémům, které používají levnou energii. Ve městech to může to být například tepelné čerpadlo země-voda, na venkově, kde je dostupné levné dřevo je dobrou volbou kotel na dřevo.

Štítky: , , , ,