Cena elektřiny v Evropě: Češi platí poměrně málo

Sousedské vztahy bývají motivující. Vesničanovi stačí otevřít oči a hnedka ví, že okolní hospodáři mají upravené záhony a plodné jabloně. To dá rozum, že vlastní zahrada potom nesmí zůstat zpustlá! Zdravá zvědavost a soutěživost nás inspiruje. Ale všechno sami, pohledem přes sousedův plot nesrovnáme.

Hodnoty měříme penězi, domácnosti rozsvěcujeme neuchopitelnou elektřinou a našimi sousedy jsou (v jistém slova smyslu) všichni Slováci nebo Němci. Ale nelze šmejdit v cizí peněžence. Nelze podomácku, „selským rozumem“ měřit elektřinu. A jedním párem očí nelze ani srovnat, jestli Poláci nebo Rakušané (ne)hospodaří lépe.

Přesto a právě proto, nekroťme svoji zdravou zvědavost! Platí ostatní Evropané za elektřinu méně, nebo více? Vycházejí z mezinárodního srovnání lépe naše domácnosti, nebo tuzemské firmy? A šetří peníze spíše jaderné elektrárny, nebo technologie využívající obnovitelné zdroje energie?

Pomůže nám Eurostat a ČSÚ

Řadu odpovědí nabízí statistický úřad Evropské unie (Eurostat), který srovnává data členských států. V České republice leccos měří Český statistický úřad (ČSÚ). Bohužel marně jsme zjišťovali, v jakých modelových příkladech počítá průměrnou cenu elektřiny.

Je přece rozdíl, jestli zprůměruje všechna vyúčtování, anebo zohlední třebas jenom nabídku nejlevnějšího a nejdražšího dodavatele! Například ve svých novoročních srovnáních (poslední najdete ZDE) jasně říkáme, v jakých distribučních sazbách, s jakými spotřebami a ceníky počítáme. ČSÚ nám odmítl prozradit svoji metodu.

Provedeme tedy kontrolní výpočet.

Cena elektřiny v domácnostech

Statistici uvádějí, že domácnosti v České republice mají 3. nejlevnější elektřinu v Evropské unii. Počítali s cenami za loňské 1. pololetí, pro průměrnou rodinu s roční spotřebou 2 500 kilowatthodin (kWh) až 5 000 kWh, včetně všech poplatků a daní. Srovnávací měnou je euro, respektive cent (setina eura). V České republice vyšlo 12,83 centu za kWh, což znamená pouhých 63 % průměrné unijní ceny!

Proveďme kontrolní výpočet. Kolik vloni stála domácí spotřeba 3 750 kWh elektřiny? V nejčastější sazbě D02d, na největším distribučním území ČEZ Distribuce, se základním tarifem dominantního dodavatele „Comfort“ dostal odběratel celkové vyúčtování 17 849 Kč. Vezměme kurz devizového trhu z 1.7.2014, tedy 1 € = 27,43 Kč. Vyjde nám cena elektřiny v České republice 17,35 centů/kWh, což znamená 85 % evropského průměru.

Cena elektřiny pro podniky

Statistici dále tvrdí, že tuzemské průmyslové podniky platí 10. nejnižší cenu elektřiny v Evropské unii. Čísla spočítali za loňské 1. pololetí, podle odběrných míst, která spotřebují 500 megawatthodin (MWh) až 2 000 MWh ročně. Bohužel nezahrnují daně, takže žebříček berme s rezervou.

Hraje roli, jak energii vyrábíme?

Samozřejmě ano. Hraje velkou roli, jestli vyrábíme elektřinu udržitelným způsobem, šetrně k životnímu prostředí a dalším lidským generacím. Ale existuje nějaká jasná, příčinná souvislost mezi zdrojem a okamžitou cenou pro spotřebitele? Zřejmě nikoli.

Státy Evropské unie vyrábějí zhruba polovinu elektřiny tepelnými elektrárnami, tedy především spalováním uhlí. 27 % dodávají jaderné elektrárny, 13 % vodní elektrárny a 8 % větrníky. Například fotovoltaika nemá v následujícím grafu Eurostatu, zachycujícím předloňský rok, ani vlastní kolonku. Česká republika má vyšší podíl tepelných elektráren (56 %) a jádra (36 %), ačkoli zároveň plní svůj plán, týkající se obnovitelných zdrojů.

• Absolutní podíl tepelných elektráren hlásí Malta, kde platí podniky nejvyšší ceny za elektřinu.
• Hlavními příznivci atomové energie jsou Francie (74 %) a Slovensko (55 %), kde domácnosti poměrně ušetří, ale taky Belgie (52 %), kde rodiny dostávají relativně vysoké vyúčtování.
• Obnovitelné zdroje vedou v Chorvatsku a Rakousku (shodně 65 %), kde zůstává cena elektřiny pro domácnosti podprůměrná, ale taky v Portugalsku (55 %), kde rodiny platí oproti zbytku Unie relativně hodně.