Kolik nás stojí podporované zdroje energie (POZE)?

Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval, říká cynický bonmot. Také cena průmyslové výroby je ošidná, protože skutečné náklady rozeznáváme až v dlouhodobém horizontu. Nejlevněji může vycházet elektřina vyrobená spalováním uhlí a štěpením atomu. Jenomže co když započítáme znečištění vzduchu a náklady na izolaci jaderného odpadu?

Evropská unie preferuje podporované zdroje energie (POZE), jejichž vedlejší náklady jsou minimální. Česká republika dokonce už v roce 2013 splnila svůj cíl, stanovený pro rok 2020! Tleská však málokdo, svoji dotační politiku naopak kritizujeme. Naši zákonodárci totiž zaspali vývoj ve fotovoltaickém odvětví a zatímco náklady na solární podnikání strmě klesaly, veřejná podpora zůstávala velkorysá. Zájemci o jisté peníze rychle osázeli krajinu slunečními elektrárnami. Spočítejme si, kolik nás podporované zdroje energie zatím stály.

Zákon o podporovaných zdrojích

Jako obvykle v lidském světě, na počátku bylo slovo. POZE vymezuje český zákon o podporovaných zdrojích energie. Vlastně můžeme škrtnout úvodní písmeno. Jde totiž hlavně o obnovitelné zdroje energie (OZE), tedy vodní, sluneční, větrné elektrárny, biomasu, bioplyn nebo biologicky rozložitelný komunální odpad. Podporované jsou ale také druhotné zdroje energie (DZE) a kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET).

Provozovatelé POZE mohou být zvýhodněni dvojím způsobem. Stát jim prostřednictvím Operátora trhu s elektřinou vyplácí zelené bonusy, anebo jejich elektřinu povinně vykupuje dodavatel poslední instance za garantované ceny. Ale dost obecných plků, přejděme ke konkrétním finančním částkám.

Fotovoltaika je královnou mezi POZE

Jestli čtete článek na mobilním telefonu, raději ho držte pevně. Podpora POZE totiž někdy dosahuje závratných hodnot. Vyberme rovnou nejvyšší: Kdo zprovoznil svoji sluneční elektrárnu v letech 2006 a 2007, má nyní nárok na garantovanou výkupní cenu vyrobené elektřiny 15 565 Kč/MWh, anebo na zelený bonus 14 835 Kč/MWh!

Jakou tržní hodnotu vyprodukuje podporovaný zdroj energie bez dotace? Domácnost zaplatí za megawatthodinu elektřiny kolem 1 200 Kč (přičíst musí ještě daň z přidané hodnoty – DPH).

Pozn.: Konkrétní výše podpory závisí na datu, kdy byl POZE uveden do provozu, jeho instalovaném výkonu a zařazení do jednotarifního, nebo dvoutarifního pásma. K výkupní ceně je ještě připočítávána DPH, k zelenému bonusu nikoliv. Kompletní přehled ZDE.

Provozovatel protekčního a včasně postaveného POZE získal na trhu zajímavé postavení. Naopak elektřina vyráběná spalováním biologicky rozložitelného komunálního odpadu dostává zanedbatelný příspěvek 45 Kč/MWh. Podporované zdroje energie přijdou letošní státní rozpočet dohromady na 11,7 miliardy Kč, účet však zdaleka není konečný.

Podporované zdroje energie na faktuře

Není žádným tajemstvím, kolik provozovatelům podporovaných zdrojů energie odvádíte přímo, v rámci platby za elektřinu. Hledejte položku podpora výkupu elektřiny, cena na úhradu nákladů spojených s POZE apod. Energetický regulační úřad poplatek vyměřuje za každou odebranou megawatthodinu a upravuje jej vždycky od Nového roku. Letos tuzemská domácnost dotuje podporované zdroje energie nejčastěji částkou kolem 1 500 Kč.

Pozn.: Počítáme s domácností, která elektřinou nevytápí a spotřebuje 2 500 kWh/rok. Například domácnost vytápějící elektrickými přímotopy zaplatí na podpoře POZE až 10krát víc.

Když přičteme peníze zaplacené přímo domácnostmi, letos dosahuje podpora POZE částky 44,4 miliardy Kč. Jak dlouho ještě dotační program potrvá? Obnovitelné zdroje energie spuštěné od letoška už podporované nejsou, těm starším zákon garantuje investiční návratnost do 15 let.

Veřejné a vaše soukromé peníze bohužel neinkasují jenom lidé, kteří umístili fotovoltaické elektrárničky na střechy svých rodinných domů, dílen nebo škol. Na licenci, včasné připojení a dotace dosáhla řada vlastnicky neprůhledných společností, jež postavily rozsáhlé solární parky na zemědělské půdě. Soudy dokonce musejí řešit, zda některé POZE nedostávají veřejnou podporu díky zfalšovanému datu svého spuštění. Jiní podnikatelé naopak žalují stát za to, že prý na připojení do sítě museli čekat zbytečně dlouho, anebo nezvládají platit dodatečně zavedenou solární daň.