Kolik nás stojí podporované zdroje energie (POZE)?

Průmyslová výroba má okamžitou, ale také dlouhodobou cenu. Například elektřina, která byla dneska vyrobená spalováním uhlí nebo štěpením atomu, na volném trhu stojí poměrně málo peněz. Jenomže na současné faktuře nemáme poplatky za znečištěný vzduch, ani za izolaci jaderného odpadu. A přitom mohou vznikat vícenáklady, které zaplatíme prostřednictvím zdravotního pojištění, nebo přeneseme na další generace.

Vedle konvenčních uhelných a atomových elektráren proto existují alternativy: takzvané podporované zdroje energie (POZE). Čeští politici, stejně jako představitelé celé Evropské unie preferují produkci, která v krátkodobém ekonomickém horizontu stojí poměrně hodně peněz, ale v dlouhodobém environmentálním výhledu vychází šetrněji.

Obnovitelné, druhotné a kombinované

Preferované výrobny jsou definovány českým zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Jde o:

• obnovitelné zdroje energie (OZE), tedy vodní, sluneční, větrné elektrárny, biomasu, bioplyn nebo biologicky rozložitelný komunální odpad
• druhotné zdroje energie (DZE)
• kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET)

POZE, respektive jejich producenti jsou zvýhodňovaní dvojím způsobem:

1. Stát jim vyplácí takzvané zelené bonusy, prostřednictvím Operátora trhu.
2. Nebo jejich elektřinu povinně vykupuje dodavatel poslední instance, za garantované ceny.

Nejproduktivnější jsou bioplynky, nejdražší fotovoltaiky

Konkrétní podpora závisí na samotném energetickém zdroji, ale také na dalších faktorech: na jeho instalovaném výkonu, na jednotarifním nebo dvoutarifním cenovém pásmu, nebo na datu, kdy byl zprovozněn.

Například elektřina, vyrobená z komunálního odpadu, bývá dotovaná poměrně nízkými zelenými bonusy. Garantované výkupní ceny pro bioplynové elektrárny – tedy nejvýkonnější tuzemský obnovitelný zdroj – mohou dosáhnout výš, než tržní hodnota elektrické energie.

A největší podporu dostávají subjekty, které zprovoznily svoji sluneční elektrárnu v letech 2006 a 2007: Nyní mají nárok na garantovanou výkupní cenu 17 880 Kč/MWh, nebo na zelený bonus 16 985 Kč/MWh. Oproti volnému trhu tedy dostávají zhruba desetinásobnou protihodnotu!

Srovnáváme krajní hodnoty bez DPH. Garantované výkupní ceny a zelené bonusy vyhlašuje Energetický regulační úřad (ERÚ), aktuální znění najdete ZDE.

Podporované zdroje energie jsou dotované primárně prostřednictvím státního rozpočtu. V nařízení vlády č. 383/2020 Sb. stojí, že odsud letos dostanou 27 miliard Kč, což znamená asi 1,5 % celkových výdajů.

Podporované zdroje energie na faktuře

Navíc musíme přispívat ještě individuálně, podle spotřebované elektřiny. Domácnost aktuální zaplatí 495 Kč/MWh, plus DPH. Tento poplatek potom najde na faktuře, kde bývá pojmenovaný jako „podpora výkupu elektřiny“, „cena na úhradu nákladů spojených s POZE“ apod. Běžná tuzemská rodina spotřebuje zhruba 2,5 MWh ročně, takže touto formou uhradí kolem 1 500 Kč/rok včetně DPH. Ale léta utíkají, takže souhrnný individuální účet za podporované zdroje letos přesáhne 17 tisíc Kč.

Poplatek na podporu POZE vyčísluje opět Energetický regulační úřad. Individuální účet vám spočítá kalkulačka.

Sečtěme státní dotace a spotřebitelské poplatky, a vyjde přes 40 miliard Kč/rok. Mezi našimi současnými politiky však převažuje názor, že tyto výdaje budeme spíše tlumit, než zvyšovat. Sluneční nebo bioplynové elektrárny, zprovozněné po roce 2013, proto tuto pomoc nedostávají. Starší podporované zdroje energie mají výhodu, zákon totiž hovoří o jejich patnáctileté investiční návratnosti.

Naše veřejné a vaše soukromé peníze inkasují féroví podnikatelé, kteří vizionářsky umístili solární elektrárničky na střechy svých rodinných domů, dílen nebo škol. Ovšem na licenci, včasné připojení a dotace dosáhla také řada neprůhledných společností, jejichž rozsáhlé fotovoltaické parky stojí na zemědělské půdě. Zákon proto obsahuje také „solární daň“: Dotovaná fotovoltaika, která byla zprovozněna během roku 2010 a má instalovaný výkon 30 kW nebo vyšší, odvádí 10 % výkupní ceny nebo 11 % zeleného bonusu.