Pasivní dům má předepsáno, čím (ne)smí topit. Zelená elektřina nemusí projít

Od Nového roku 2020 můžeme stavět pouze tak, abychom nepotřebovali skoro žádné vytápění. Pro pasivní dům vycházejí výhodně elektrické přímotopy, zákonodárci však preferují tepelná čerpadla.


21. 1. 2020

Autor

Fantastická budoucnost se pomalu, ale podle plánu stává přítomností. Před deseti lety byla Evropským parlamentem a Radou národních ministrů přijata směrnice 2010/31/EU, kde najdeme odvážnou vizi: Nejpozději od konce roku 2020 budou vznikat pouze domy, které dosáhnout „téměř nulové“ energetické spotřeby, přičemž jejich nároky budou „ve značném rozsahu“ uspokojovány obnovitelnými zdroji. Jako obvykle, také tato evropská směrnice stanovuje pouze obecnou ambici. Národní zákonodárci vzápětí vytyčují detailní cestu, po které máme dojít k cíli.

Typický pasivní dům má kompaktní tvar a výborně izolovaný obal. Okna míří tam, odkud nejčastěji svítí slunce, a jsou vyplněná trojsklem. Stavba navíc obsahuje takzvanou rekuperací, takže neustále větrá a přitom využívá teplo vydýchaného vzduchu.

V důsledku toho pasivnímu rodinnému domu stačí na vytápění kolem 3 000 Kč ročně, nepočítáme-li vstupní investici do potřebné technologie (například tepelného čerpadla).

Zdroj fotografie: loxone.com

Pasivní dům

Záleží na izolaci, technologiích a energii

Čeští politici implementovali evropskou legislativu zejména novelizovaným zákonem č. 406/2000 Sb. Tam stanovují nová stavební pravidla, která platila nejdříve pro největší budovy, postupně přibývaly další kategorie a letos přišli na řadu nejmenší investoři. Standardní rodinné domy, které zabírají méně nežli 350 m2, musejí novým regulacím vyhovovat „od 1. ledna 2020″. Ministerstvo průmyslu a obchodu mezitím vydalo vyhlášku č. 78/2013 Sb., kde řeší konkrétní kritéria:

  • součinitel prostupu tepla, tedy nakolik stavba dokáže udržet energii
  • účinnost technických systémů, čili zda jednotlivé přístroje zužitkují dodanou energii efektivně, nebo během svého provozu spíše plýtvají
  • celkovou a neobnovitelnou energii, kterou budova vyžaduje

Pasivní dům potřebuje minimum tepla, ale…

Začal přelomový rok 2020, a stavebnictví plynule funguje dál. Architekti, projektanti a stavebníci totiž inovují ještě rychleji, takže vlastně předběhli politické vizionáře. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že mezi novostavbami „delší dobu“ převažují nízkoenergetické domy, které vyhovují letošním podmínkám. Zveřejnilo také následující orientační tabulku, abychom mohli srovnat různé standardy.

Energie v kWh/m2/rok
Na vytápěníNeobnovitelná
Předešlý zákon40 až 90120 až 200
Aktuální zákon30 až 70100 až 160
Nízkoenergetický důmdo 50-
Pasivní důmdo 15do 60

Normálem se postupně stává takzvaný pasivní standard, který skutečně dosahuje takřka nulové spotřeby. Spočítejme tedy jednoduchý příklad: Pokud má pasivní dům plochu 100 m2, na dostatečné vytápění stačí pouhých 1 500 kWh energie ročně a cena využitého tepla záleží na zvolené technologii:

  • kamna na uhlí → cca 1 400 Kč/rok
  • kamna na dřevo → cca 1 500 Kč/rok
  • kotel na pelety → cca 1 900 Kč/rok
  • tepelné čerpadlo → cca 2 000 Kč/rok
  • kondenzační plynový kotel → cca 2 500 Kč/rok
  • plynová kamna (wafky) → cca 3 000 Kč/rok
  • elektrický přímotop → cca 6 000 Kč/rok

Provozní náklady uvedených vytápěcích systémů jsou v pasivním domě poměrně malé. Vyčnívá elektrický přímotop, který však může investorovi připadat nejatraktivnější, vzhledem ke svým nízkým pořizovacím nákladům a pohodlné obsluze: Radiátory pořídíte zhruba za 5 000 Kč, zapojíte do zásuvky, a máte hotovo. Přesto může nastat situace, kdy investor bude muset koupit například tepelné čerpadlo, navzdory jeho vysokým pořizovacím nákladům a nejasné návratnosti: Tato technologie stojí kolem 250 000 Kč, zatímco se lidé celoživotně zadlužují, aby na současném realitním trhu vůbec sehnali stavební pozemek.  

Zelená elektřina z centrální sítě patří mezi znevýhodněné energonositele

Ministerská vyhláška totiž každému potenciálnímu zdroji přisuzuje určité faktory (celkové a neobnovitelné energie, v následující tabulce uvedené pod zkratkami FCE a FNE), kterými se násobí každá kilowatthodina dodaná touto formou.

EnergonositelFCEFNE
Zemní plyn1,11,1
Černé uhlí1,11,1
Hnědé uhlí1,11,1
Propan-butan/LPG1,21,2
Topný olej1,21,2
Elektřina3,23,0
Dřevěné peletky1,20,2
Kusové dřevo, dřevní štěpka1,10,1
Energie okolního prostředí1,00,0
Elektřina – dodávka mimo budovu-3,2-3,0
Teplo – dodávka mimo budovu-1,1-1,0
Teplo – podíl OZE nad 80 %1,10,1
Teplo – OZE nad 50 % až 80%1,10,3
Teplo – podíl OZE až 50% 1,11,0
Ostatní1,21,2

Teoreticky platí nepřímá úměra mezi danou číselnou hodnotou a environmentální šetrností (nenáročností, obnovitelností, udržitelností). Například:

  • elektřina dodaná mimo budovu (poté, co byla vyrobena například střešní fotovoltaikou) dostala záporné faktory – protože majitel domu sám energii vyrábí, místo aby pouze spotřebovával
  • energie okolního prostředí (vzduchu, půdy, podzemní vody), využívaná tepelným čerpadlem, dostala nízké faktory – protože jde o relativně čistý zdroj
  • elektřina z centrální sítě obdržela vysoké faktory – protože pochází především ze spalovaného uhlí a distribuční soustava vykazuje vysoké ztráty

Z 1 500 protopených kilowatthodin tedy rázem máme zhruba 2 600 kWh, pokud používáme tepelné čerpadlo – nebo 4 800 kWh, pokud máme přímotop. Ve druhém případě už významně překračujeme hranici 3 000 kWh, což může znamenat, že projekt nebude povolen.

Přitom máme docela pestrý energetický trh. Občan může prostřednictvím centrální sítě nakupovat zelenou elektřinu, vyrobenou pouze z obnovitelných zdrojů. Ale tato energie bude přesto násobena faktorem 3,2, protože oficiálně spadá do kategorie „spálené uhlí“. Takže může nastat situace, kdy stavba projde legislativou díky drahému tepelnému čerpadlu – přestože by třeba stačil jenom přímotop, napájený zeleným tarifem.

Přímotopy zakázané nejsou, avšak samy o sobě nestačí

„Pasivní dům, vzhledem k jeho minimální spotřebě, vytopíte snadno. Elektrické přímotopy bych považoval za logické řešení,“ říká Michal Urbánek, jehož společnost CIUR zatepluje budovy. „V současné době však elektrické vytápění samo o sobě nelze realizovat, kvůli vyhlášce č. 78/2013. Potřebujete ještě další zdroj, například rekuperaci, fotovoltaiku, biomasu apod.,“ upozorňuje Libor Štorc, dodavatel vytápěcích systémů. „Čím úspornější dům, tím méně se vyplatí tepelné čerpadlo,“ doplňuje energetický expert Petr Vostal.

„V uvedeném případě bude nejspíše opravdu vytápění elektrickými přímotopy, co se týká návratnosti nejvýhodnější,“ navazuje Libor Hrubý z odborného sdružení Centrum pasivního domu. Nicméně nelze obecně říci, která alternativa vychází ekonomicky nejvýhodněji. „V domě a při jeho navrhování je vždy tolik proměnných, které o provozu domu rozhodují, že jedna správná odpověď prostě neexistuje. Je také potřeba zvážit, zda je pro dům a jeho vybavení vůbec na místě mluvit o návratnosti investice a čistě ekonomických aspektech,“ pokračuje Libor Hrubý.

Oslovení odborníci většinou oceňují, že český stát usiluje o snížení emisí, přece jenom však mají jisté výhrady. „Mnohem větší efekt, než zákaz přímotopů, by přineslo snížení podílu elektřiny vyrobené z uhlí,“ říká Stanislav Chvála, jehož společnost Nano Energies prodává zelenou elektrickou energii prostřednictvím centrální sítě. „Elektrická zařízení, která mají možnost pružně reagovat na požadavky sítě a mají takzvanou flexibilní spotřebu, budou mít daleko vyšší ekologickou hodnotu než většina zdrojů s nižším faktorem,“ dodává Chvála.

Podle odpovědného ministerstva máme případně kombinovat různé technologie. „Záleží na projektantovi, jaký vytápěcí systém bude nainstalován. Pokud by nevycházel požadovaný ukazatel energetické náročnosti, může využít dodatečného zdroje, jako jsou fotovoltaické panely nebo krbová vložka. Elektrický přímotop tedy není zakázaný,“ uzavírá Štěpánka Filipová, tisková mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu.

Štítky: , , , ,