Cena elektřiny 2020: Čeká nás jaderná daň?

Energie meziročně zdražuje rychleji, než jiné produkty a služby. Česká cena elektřiny však v roce 2020 vychází vysoce hlavně v mezinárodním srovnání.


23. 12. 2019

Autor

Dodavatelé, distributoři a politici nám průběžně zvedají účty, což nejlépe posoudíme podle dlouhodobých celoevropských trendů. Ale přece jenom začněme tady a teď, aktuální tuzemskou situací

Za jednu kilowatthodinu (kWh) dáme průměrně 5,801 Kč

Elektřina opět zdražuje, ačkoli většina našich spoluobčanů kvůli tomu nemusí strádat. V lednu roku 2020 bude její cena průměrně o 4,2 % vyšší, než před rokem, což znamená desetikoruny až stokoruny měsíčně navíc. Zdražování ovšem záleží na několika faktorech, například na regionu (přesněji řečeno na distribučním území) a také na obchodníkovi, od kterého kupujeme energii. V České republice můžeme vybírat mezi desítkami dodavatelů a stovkami jejich tarifů, většinu trhu však má rozděleno několik málo společností.

Průměrná cena elektřiny 2020

Cena elektřiny 2020: Porovnali jsme čelní představitele největších dodavatelských skupin, respektive tarify (produkty), které jsou těmito společnostmi nabízeny přednostně (případně jako standardní nebo základní) – ČEZ Prodej (Elektřina na dobu neurčitou), E.ON Energie (Elektřina od 10. 1. 2020), Pražská energetika (Klasik), innogy Energie (Standard), Bohemia energy entity (Basic), Centropol Energy (Důvěra), MND (Proud), Lama energy (Standard), EP Energy Trading (Klasik Optimum), Energie ČS (Standard). Přitom jsme počítali s nejvyužívanější distribuční sazbou, D02d, roční spotřebou 2 500 kWh a hlavním jističem typu 3×25 A. Jako výsledek uvádíme ceny za jednu kilowatthodinu elektřiny, včetně všech (například i distribučních) poplatků a daní, zprůměrované ze všech distribučních oblastí.

Z jakých poplatků se skládá celková cena elektřiny 2020

Zálohy a nedoplatky posíláme vybranému dodavateli, naše peníze jsou však potom rozdělovány mezi několik subjektů, na řadu dílčích účelů.

  • Zhruba 2/5 celkového vyúčtování dostane distributor (správce regionální elektrárenské sítě).
  • Dodavatelům, tedy prodejcům samotné energie, zůstane přibližně třetina naší útraty.
  • Další pětinu inkasuje stát, především formou daně z přidané hodnoty (DPH). Peníze však získají také jeho akciové společnosti ČEPS a OTE – první jmenovaná pečuje o páteřní elektrárenskou infrastrukturu, druhá organizuje trh.
  • Zbytek jde na obnovitelné zdroje energie, tedy na fotovoltaické, větrné a vodní elektrárny nebo bioplynové stanice.

Složení ceny elektřiny 2020

Průměrná česká cena elektřiny 2020 vychází podobně, jako produktová řada Klasik od Pražské energetiky, účtovaná na distribučním území ČEZ (na severu republiky). Podle toho jsme sestavili předchozí graf, ve stejném modelovém příkladu jako výše.

Například Slováci a Belgičané odvádějí speciální poplatek za atomové elektrárny, respektive na likvidaci nebezpečného vyhořelého odpadu. Český premiér Andrej Babiš přitom nedávno představil plán, podle kterého máme investovat řádově stovky miliard korun do nových jaderných bloků. Nelze tedy vyloučit, že časem budeme také odvádět podobný poplatek jako Belgičané nebo Slováci.

V evropském kontextu platíme za energii poměrně hodně

Všechny dílčí poplatky nyní opět sečteme dohromady a porovnáme, kolik stojí jedna kilowatthodina elektřiny v různých evropských státech. Přitom zohledníme odlišné cenové hladiny, respektive kupní sílu místní měny. Česká elektřina vychází poměrně draze, vyšší náklady mají v Evropské unii jenom Němci, Rumuni, Španělé, Portugalci a Belgičané. Naše pozice se přitom dlouhodobě spíše zhoršuje, nežli zlepšuje. Za posledních pět let elektřina zdražovala rychleji v Belgii, Lotyšsku a Norsku, jinde její cena rostla spíše pomaleji, nebo dokonce zlevňovala.

Stát20142019Změna
Belgie0,18890,2568+35,94%
Bosna a Hercegovina0,16400,1759+7,26%
Bulharsko0,17650,1974+11,84%
Černá Hora0,19180,2018+5,21%
Česko0,21840,2520+15,38%
Dánsko0,22600,2267+0,31%
Estonsko0,17500,1754+0,23%
Finsko0,12570,1399+11,30%
Francie0,14440,1614+11,77%
Chorvatsko0,20680,2046-1,06%
Irsko0,21630,2139-1,11%
Island0,09500,0986+3,79%
Itálie0,24370,2334-4,23%
Kypr0,26060,2473-5,10%
Litva0,21690,1943-10,42%
Lotyšsko0,19900,2311+16,13%
Lucembursko0,14580,1461+0,21%
Maďarsko0,21110,1810-14,26%
Makedonie0,18960,1761-7,12%
Malta0,18390,1544-16,04%
Německo0,28610,2878+0,59%
Nizozemsko0,16820,1822+8,32%
Norsko0,10930,1269+16,10%
Polsko0,24510,2297-6,28%
Portugalsko0,27960,2571-8,05%
Rakousko0,18290,1832+0,16%
Rumunsko0,25210,2653+5,24%
Řecko0,21310,2008-5,77%
Slovensko0,22620,2288+1,15%
Slovinsko0,20390,1990-2,40%
Spojené království0,16800,1875+11,61%
Srbsko0,12340,1419+14,99%
Španělsko0,24200,2627+8,55%
Švédsko0,14860,1683+13,26%
Turecko0,22290,2367+6,19%

Mezinárodní situaci analyzujeme podle historických a posledních dat Eurostatu (statistického úřadu Evropské unie). Ceny elektřiny jsou uvedeny v takzvaném standardu kupní síly, který se počítá následovně: 

  1. Porovnáme, kolik jednotek místní měny musíme zaplatit, abychom v různých státech pořídili stejný nákup. Tak dostaneme takzvanou paritu kupní síly. Například Čech v České republice zaplatí 168 Kč za stejný nákup, který průměrný občan EU pořídí za 10 jednotek svojí měny. Parita kupní síly tedy vychází na 16,8:1.
  2. Nyní můžeme porovnávat různé trhy, aniž by výsledky byly zkreslené odlišnými cenovými hladinami nebo specifickými měnovými politikami. Například českou cenu elektřiny, vyjádřenou v Kč/kWh, vydělíme paritním poměrem (zhruba 16,8/1) – a dostaneme účet v takzvaném standardu kupní síly (0,2184 v roce 2014, respektive 0,252 v roce 2019, což dělá 15% zdražení). Stejnou metodou postupujeme v každém dalším státě, a nakonec dostaneme výslednou tabulku.